Malířství - Diskuze a zkušenosti

Tuatha Dé Danann Moje sedmdesatileta tchyne ma neuveritelnej talent. Celej zivot maluje, ale sve dila nikdy neukazala nikomu jinemu nez sve rodine a svemu uciteli malovani(znamemu umeleckemu maliri). Pritom ja, i cela jeji rodina, vcetne jejiho mistra, jsme presvedceni, ze ty dila maji vysokou umeleckou hodnotu a je skoda ze lide nemaji moznost je spatrit.

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele ., který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Maluju hlavně digitálně. Nemám ráda ten bordel potom To je zóna mé obživy a primární vášně.

Co se týče kreslení, tak kreslím do bloku, ten si nechávám. Občas podaruji někoho blízkého.

Abstraktní mišmaše si ale nechávám, jsou tam moje nejvnitřnější pocity a nestojím o to, aby je měl někdo jiný než já. I když vím, že něco by mělo velkou hodnotu finanční, pro mě to má hodnotu osobní. A ta je vždycky větší. Ráda zpětně analyzuju, ale nejsem hromadič. Radši se vyblbnu, "vybliju" a pak vyhazuju/pálím.

tajga Nemaluju, jen kreslím. Je to naprosto naplňující činnost, něco při čem se nejvíc cítim být sama sebou. Obrázky (obrazy to opravdu nejsou) si schovávám, něco jsem rozdala lidem, kteří si sami řekli, nebo jsem si byla jistá, že to pro ně bude něco znamenat. Jsem natolik sebekritická, že bych si asi těžko mohla něco vystavit, vidím pořád ty nedostatky. Ale když se na svoje díla kouknu třeba po letech je to síla, zvláštní pocit, mám z nich radost, zároveň je mi hrozně líto, že teď na kreslení nemám čas. Jestli bude příští život, tak bych se chtěla věnovat jen tomu, teď už to asi nevyjde.

Sosna zvlčelý Otec je výtvarník. Samouk, ale dobře se tím zejména v 90. letech uživil. Takže měl z toho zejména příjem. Nyní tolik neprodává, dělá výstavy, občas si něčím přilepší k důchodu... Ale ty nejlepší věci by nikdy neprodal. Nebo za cenu, za kterou se už těžko hledá i kupec, zvláště u neznámého malíře. Takže má byt nejen jako galerii, ale i jako ateliér a skladiště obrazů současně.

Co u toho pociťuje? Nevím, musel bych se ho zeptat. Vím, že u toho bývá soustředěný, jako když chlap kouká v TV na fotbal - nevnímá okolí, tedy kromě malovaného motivu. Jednou takhle maloval v přírodě a tak moc nevnímal, až se změnilo počasí, fouknul vítr a stojan i s plátnem spadnul do prachu. Samozřejmě jako krajíc chleba - barvami dolů. V tu chvíli se asi soustředit přestal a začaly kolem poletovat lehké děvy.

Loen Dřív sem malovala hlavně větší plátna olejem... a opravdu sem měla problém je prodávat i několik let... byly v tom zaprvé niterné emoce + cosi dalšího mě přesahujícího... takže sem z nich pak i čerpala... bylo to jako bych prodávala vlastní dítě - cca po 5-ti letech sem ty mé nejmilejší byla schopna začít prodávat

hodně rozdávám kamarádům nebo rodině

Jinak něco málo mi doma visí (ale já to tam nepověsila ) - takže jo, skladuju doma (teď když paradoxně bydlím v baráku kde je plno místa nemám na malování velkých věcí vůbec čas)

Jinak moc se k tomu potom nevracím a teď už mám taky k tvorbě co vzniká teď jinej vztah...

Crumb Jako kluk jsem rád kreslil komiksy. Nosil jsem je do školy, kde si je spolužáci rádi čítávali během výuky pod lavicí. Jednou se stalo, že jeden z mých komiksů byl zabaven. Projednával se pak ve sborovně a hrozila mi za něj dvojka nebo trojka z mravů. Na přímluvu mé třídní to nakonec dopadlo dobře. Obrazy jsem maloval také, ale ne tak často. Dostával jsem za ně diplomy. Jeden obraz se dokonce dostal do Rakouska na nějakou výstavu. Jednou jsem ale ve škole namaloval svazáka, který mě málem zničil. Učitelka kreslení ho naštěstí rychle někam uklidila. Prohlásila, že by mi za něj hrozilo vyhození ze školy - možná i něco horšího. Svazák totiž vypadal jako válečný zločinec, jako masový vrah. Pokud jde o to, co jsem u kreslení a malování pociťoval, tak to asi bylo všechno, co jsi zmínil - tedy "napětí", "euforii" a možná i to, co by se dalo označit za "jakýsi druh meditace".

tronco Obcas neco nakreslim, protoze mi to bavi. Hezky pocit naplneni tvorivosti. Proces plny vsech moznych emoci a prozitku. Nevenuji dilum velky vyznam. Pro me jsem si namaloval tuzkou krajinku. To byla jedna z vyzev, jestli to dokazu v sobe najit, protoze to neumim. Ale uz jsem to daval do jine diskuze....
Proc Te to tak zajima?
Jen si myslis, ze neumis malovat. I Hitler to umel ;)

player » tronco ZAjímá mě to proto , že to porovnávám se svojim kumštěm. Rozhodně já malovat nebudu , já dělám jinej kumšt. Ale to srovnání...

Jinak - máš to pěkný.

dan162 » player Myslím si, že muzika i malování je oheň, tvůrčí oheň, kumšt jako kumšt.

Když oheň dostatečně nemám/nežiju ho, jsem mdlý, hůř se rozhoduju, málo radosti, nic mne nebaví, třeba teď. Díky za diskuzi.

Nabi* Nevím jestli patřím do skupiny lidí, kterých se ptáš, no ale odpovím.

1. Jsem amatér, nezajímá mě technika (ani žádnou nemám) ani dokonalost, ale vyzařování obrazu a maluju si jen tak pro sebe. Něco jsem už darovala, ale tohle je taková moje terapie a mám ráda hlavně tužku, stínování, nebo patlání prstama.
Neanalyzuju, jen vnímám pocit. Pokud se mi pocit z něj líbí, nechám si obrázek nebo si ho vyvěsím. V opačném případě letí.
2. Mě prostě baví ten proces, maluju, opravuju, gumuju, trhám a zase maluju. Uklidňuje mě to a naplňuje. Vlastně se ani nijak nesnažím, aby to bylo nějaké, prostě podle pocitu... A pak mám obrovskou radost, že se mi povedlo něco, co jsem ani nečekala.
Vlastně jo, je to pro mě druh meditace!

player » dan162 Ale já oheň skoro zastoupen nemám.

Najdise.cz » player Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele ., který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
No, právě proto. Takhle se chybějící živel doplňuje

Jistá místní osoba nemá žádné zastoupení země, tak se stala několikanásobnou matkou To mi připadá podobné.

dan162 » player Dělá ti ale velmi dobře. Prakticky to máš s ohněm stejně jako já, jsme kousek od sebe. Teda bez mého pátého domu, ale zase Jupiter máš už ve Lvu. A hlavně uzel v Beranu, druhý dům je tvoje i moje cesta, překonávání vlastních omezení v tomto směru.

player » dan162 Tak jdu naladit banjo a překonávat svá omezení...

dan162 » player A já proč s emi banjo tak líbí :-))

Loreena Mckennitt obrazy mam odlozene, nepredavam - je to moje, pre mna.. po rokoch som sa k tomu vratila, a na to, ze som roky nemalovala, ani nekreslila, som hned dala slusny portret obavala som sa, ci mi to pojde, ked talent lezal zakopany, ale asi je to ako s bicyklovanim

sahier nevnímam pri tom svet...alebo len hudbu ktorá mi pri tom hrá , je to sebareflexia, a ak sa pýtate čo s nimi robím , niektoré predám,niektore podarujem ,tým ktorí chceli mať niektorý z mojich obrazov, ale sú to mne blízky ľudia a niečim sa o to zaslúžili , aby ho dostali, niektoré zostávajú, ale sú aj také ktoré by som už ani nedala a ani nepredala, na zákazky netvorím i keď mnohí by chceli , neviem tak tvoriť , zabíja to vo mne tvorivosť a ilúziu ,ktorá mi je pri tom najbližšia , že robím konečne niečo čo nemusím ( nemusím tým prežiť ,nemusím nikomu nič dokazovať) a vyjadrujem tým len to čo ja chcem ...pre moje ego asi najpodstatatnejšia a najdôležitejšia časť....