Svobodná láska - Diskuze a zkušenosti

Nabi* Celkově ten pojem zní tak nějak divně, no ale co pro mě znamená svoboda v lásce (tenhle pojem je mi bližší, ale uvědomuju si, že to může poněkud změnit význam, ale přesto odpovím) to, že můžu být za všech okolností sama sebou a že mě ten druhý bere a miluje takovou jaká jsem bez řečí typu: "Když budeš taková tak s tebou nemůžu žít (a další důvody proč s "tebou" nemůžu to či ono)" Takže shrnuto svobodná v lásce = být sama sebou za všech okolností (ať už to PRO MĚ znamená cokoliv) a buď jsou lidi, kteří to se mnou sdílejí a jsou v mém životě anebo jsou lidé, kteří to odmítají a pak z mého života odcházejí. To samozřejmě platí oboustranně.
Nevím jestli se neopakuju, protože jsem nečetla příspěvky, takže když jo, tak vlastně nic

Najdise.cz » Nabi* Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele nebešťanka, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Neopakuješ. Všichni jste originál.

ten druhý bere a miluje takovou jaká jsem
Napadlo Tě někdy, zda Tě ten druhý reálně vidí? (Nechci brát klid, mám zkušenost s opakem.)

Nabi* » nebešťanka A to víš, že mě to napadlo. To bylo kdysi vždycky to PRVNÍ co mě napadlo. Ale v míře, ve které jsem to dělala se to ukázalo jako naprosto kontraproduktivní "činnost". Možná jdu z toho druhého opaku než ty, kdoví. Já jen vím, že (co si pamatuju) jsem vždycky nejdříve myslela na druhé, chápala nejdřív druhé, "sebezpyt" byl na denním pořádku...
Co to vlastně je vidět "reálně"? Jde to vůbec? Myslím, že skutečně do hloubky ne. Osobně podobná tvrzení považuju za aroganci.
A v konečném důsledku jsem zjistila, že je zcela jedno jestli to co vidí někdo druhý je reálné. Stejně jediný kdo se musí rozhodnout, jednat a žít svůj život je člověk sám. Zodpovědnost za prožívání je moje zodpovědnost a radši pojedu podle toho, že jsem sama sebou a jak to vidím já (samozřejmě ve vztahu domluva musí být, ale jen v mezích kdy se oba cítí být sami sebou), budu s tím v souladu a budu čelit případným překážkám z toho pramenícím, než aby mi furt někdo diktoval co mám či ne nebo jaká jsem či ne.
Ono záleží z kterého extrému se člověka pohybuje a já se pohybuju pryč z toho, kdy jsem pořád brala v potaz co si kdo myslí a cítí. Teď je můj čas a jsem ve fázi kdy jsem po většinu času u toho klidná a to mi dělá dobře. Nerebeluju, nedemonstruju, prostě udělám co cítím a co vnímám, že je moje věc.

Najdise.cz » Nabi* Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele nebešťanka, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Nalia mluvit řečí mého kmene. Rozumět. Radost

Ano, jdeš z druhého pólu. A přesto bych větu "jsem vždycky nejdříve myslela na druhé" napsala taky.
Mně to došlo až před pár lety. Až když jsem byla konfrontována s možností, že potlačuju identitu (splývám). Vlastně mi dlouho nedocházelo, že to dělám. Natož proč.

Vidět reálně? Nejde. (Nejsem si jista, že vůbec vidíme.) Mnohem víc věřím na princip zrcadlení. A stejně tak si myslím, že je téměř jedno, kdo nám momemtálním zrcadlem je.

Stejně jediný kdo se musí rozhodnout, jednat a žít svůj život je člověk sám.