Přicházím k řece Odřeobloha září jasně modře.Vítr čeří říční hladinu,králi motýlů lehce pokynu.Usedá mi na napřaženou dlaň,prý létu musí splatit daň...Mám chvíli zůstat státa jeho písni naslouchat.Stála jsem tak okamžik pouhýi ten se zdál být hrozně dlouhý,jemný šepot křídel pár,jakoby teskně na housle hrál.Naposled ukázel svá barevná očka,vznesl se pryč...král babočka...
Renor
Toho překrásného motýla ti možná někdo z dálky posílá, aby vyřídil ti písní malý vzkaz, že někomu chybíš snad. Slyšíš jeho slaboučký hlas?
Cítíš jak se chvěje ve tvé dlani? Pak náhle se ti jako na pozdrav svoji malou hlavou sklání a letí zase dál,splnit další přání nebo snad vyřídit další vzkaz... Čekej proto s nataženou dlaní, třeba k tobě letí zas...