Přicházím k řece Odřeobloha září jasně modře.Vítr čeří říční hladinu,králi motýlů lehce pokynu.Usedá mi na napřaženou dlaň,prý létu musí splatit daň...Mám chvíli zůstat státa jeho písni naslouchat.Stála jsem tak okamžik pouhýi ten se zdál být hrozně dlouhý,jemný šepot křídel pár,jakoby teskně na housle hrál.Naposled ukázel svá barevná očka,vznesl se pryč...král babočka...
alassea
Máš pocit,že to bol len sen že trvalo to všetko chvíľu len že vietor odfúkol ho do výšin, pavúci vplietli ho do pavučín no zo srdca ho neodfúka ani tá najhroznejšia búrka ten pocit,že na chvíľu tu bol s tebou tvoj kráľ,čo prisľúbil ti nebo tys kráľovnou na chvíľku bola tá spomienka tu v tebe volá no tklivá melódia k ránu utichá tam na dne mora ticho znie do ticha motýlie krídla vzniesli sa do diaľky a ty tu zbieraš zo zeme korálky navliekaš slzy-tie korálky z perlete a motýl ďalej lieta si po svete...