Učinil jsem objev a ten si tu teď trochu srovnám. Diskuze je možná, ale silně moderovaná.
Pokud má někdo nějakou víru (typicky náboženství/ateismus), směřující do nějaké nepoznatelné oblasti, tak tím dává jasně najevo, že kdo nevěří stejně, tak se mýlí.
Přestože tento fakt je zjevný (nebo možná právě proto), brání se z nařčení o pohrdání vírou druhých. Ti druzí tomu něčemu jinému také skálopevně věří, ale v očích toho prvního je to lež, faleš, v lepším případě jsou prostě bláhoví, slepí, nevidí.
Tento rozkol je tím silnější, čím větší je nezjistitelnost dané oblasti a čím pevnější jsou ty víry.
Oproti tomu agnosticismus jako programová nevíra je v tomto v pohodě - o vírách se dá prohlásit, že můžou i nemusí být pravdivé, což je nic proti ničemu. nemám pak důvod s těmito vírami (pokud jsou doopravdy v nějaké nezjistitelné oblasti) polemizovat.
O to zajímavější - a v tom je jádro mého objevu - je někdy překvapivá paradoxní vnější tolerance proti-věřících navzájem - že by pokrytecká kompenzace?
Tuatha Dé Danann
» tajga
Tak to uz se zase dostavame k otazce , co to je vira a co si pod tim pojmem jednotlivec predstavuje. Na jakem zaklade stalo nase "rozhodnuti" zacit meditovat, z ceho to rozhodnuti vzniklo? Napriklad u cloveka, ktery nikdy nemeditoval, je velice pravdepodobne, ze to rozhodnuti vznikne z Ega. A Ego je nutne nejprve presvedcit o "vire" v meditaci a v to, co je jejim potencialnim cilem.
tajga
» Tuatha Dé Danann
Není vůbec nutné mít víru v meditaci, lze k ní přistoupit jako k experimentu. Stejně tak modlit se můžeš, aniž bys věřil v účinnost modlitby a mnoho dalšího...Ty si zřejmě chtěl říct, že člověk musí připustit možnost, že meditace mu může být k něčemu dobrá, aby ji vůbec měl důvod zkusit. Víru můžeš potřebovat leda na interpretaci toho, co si v meditaci zažil, někdo může svoje zážitky popsat, jako splynutí s Bohem, pro někoho jsou čistě záležitostí změněného stavu vědomí, který nemusí znamenat nic spirituálního. A upřímně, řekla bych, že skutečný mystik se nad celou touhle diskuzí nanejvýš pousměje.