Když znáš osud a nemůžeš ho změnit, jedině přijmout
Máte někdo stejnou zkušenost? Víte, že se něco stane, ale v hloubi duše tomu věřit nechcete, protože to není nic hezkého. Potom to přijde. Vaše predikce se vyplní, vy jen stojíte a zíráte.
Příklad: Máte vidinu, že někdo vámi blízký umře. Predikce se vyplní. Následují otázky: Mohl/a jsem tomu zabránit? Odpověď je NE. Byl to osud, ale proč znám osud, když ho nemohu změnit? Je důvodem čas a přijetí dané situace, která by byla mnohem horší, kdyby se o ní dopředu nevědělo?
Možná jsem jen blázen, ale zajímá mě, jestli to tu vidí někdo stejně a má podobné zkušenosti.
Najdise.cz
» FrejaSystémová zpráva: Příspěvek je od uživatele aktigram, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu: =====
Dakujem. Moje predtuchy sú pevné, stalo sa toľko veci ktoré som videla, v začiatkoch som ich chcela meniť, potom som prišla na to že som iba pútnička, pozorovateľ a večný pútnik, ktorý musí zájsť všade tam kde mu je ukazané. Už nebojujem, viem že sa to vždy aj tak stalo aj ked s okľukou, čím menej bojujem tým je toho menej a ide to akoby popri mne, už nie všetko sa ma bolestne dotkne. Ja som nikdy nevidela vo víziach žiadnu krásnu udalosť, nič také ja vidím iba hrozné veci ktoré sa vždy stanú aj ked to nemusí byť hned.