Vážení spolunajdisáci, dovoluji si vám nabídnoutí poetický vstup do míst, kam se obáváme vstoupit reálně, ale kam čas od času musíme zavítat.. Přeji krásný bezbolestná zážitek
Nožky zubařky Božky
Božka dí: Sestři piště šestka vlevo kaz a já myslel, že mi to zláme vaz
Kdo je ona sličná žena v plášti bělostném oděna jež nade mnou se sklání Víla či Bílá paní zdá se, že slast mi chce dát mohlo by se zdát
Však opak pravdou je vrtačka kvílí do kraje zmocňuje se mě bolestný vzdech pot studený perlí mi ve vlasech
Však její vnady jimž blízko jsem její nožky dlouhé až za obzor toť bolesti můj vzdor
Božka je anděl víla z ráje vrchol rozkoše jež darovala mi dnes
Polibkem se s ní loučím když z křesla jsem vstal a sotva se ploužím
O jejich nožkách však bude se mi zdát v živých snech jež skončí na křesle vůbec netoužím po jejím řemesle