Vážení spolunajdisáci, dovoluji si vám nabídnoutí poetický vstup do míst, kam se obáváme vstoupit reálně, ale kam čas od času musíme zavítat.. Přeji krásný bezbolestná zážitek
Nožky zubařky Božky
Božka dí: Sestři piště šestka vlevo kaz a já myslel, že mi to zláme vaz
Kdo je ona sličná žena v plášti bělostném oděna jež nade mnou se sklání Víla či Bílá paní zdá se, že slast mi chce dát mohlo by se zdát
Však opak pravdou je vrtačka kvílí do kraje zmocňuje se mě bolestný vzdech pot studený perlí mi ve vlasech
Však její vnady jimž blízko jsem její nožky dlouhé až za obzor toť bolesti můj vzdor
Božka je anděl víla z ráje vrchol rozkoše jež darovala mi dnes
Polibkem se s ní loučím když z křesla jsem vstal a sotva se ploužím
O jejich nožkách však bude se mi zdát v živých snech jež skončí na křesle vůbec netoužím po jejím řemesle
Dám ti do zubů plombu krásnou. Bílou jak malý bílý mráček Prožívám tuhle chvíli spásnou. S vrtačkou - nevidím v tom háček.
Mám tě tu v křesle poddajnou,milou Vrtám tvůj zoubek a tiším tvůj bol Už to máš za sebou,teď plombu bílou Slzy jdou pryč, jsi můj bezbranný stvol.
Usměv pak kouzelný ukážeš směle Oddechneš,v extázi vypláchneš chrup Dávno jsem chtěl ti říct:"Vypadáš skvěle" Opravím s noblesou každý tvůj zub.
Dnes mám svou šanci,chci pozvat tě do parku Léta jsem toužil až příjdeš sem s kazem Pojď se mou koupím ti mraženou polárku Z oblak a z výšin však dopad´ jsem na zem.
Že prý jsi zadaná,ach to mě bolí. Odhodím vrtačku,prohledám plášť Zelený kapesník ,oči mé solí Necítím právě se nikterak zvlášť.
Sbohem a přijď zas až zánět tě chytí Život si běží a kdoví co dál? Láska má k tobě mě nadále sytí A možná jsem lepší,jak tvůj nový král! 26.09.2009 |