Sosna zvlčelý
Milovat sám sebe je základ. Jak chce člověk milovat druhé, když sám sebe nedokáže? Však milovat se neznamená, že to člověk staví na odiv. A že kvůli tomu nemiluje druhé. A když se někdo neustále haní, tak ho nemiluji, protože mne začne nasírat.
Robert Fulghum kdysi někde napsal takové přiznání ke svým lžím, které v životě prováděl. A mimo jiné tam napsal krásnou (a moudrou) část vůči svým blízkým: "Občas jsem lhal, že vás miluji, neb to byly chvíle, kdy jsem nemiloval ani sám sebe."
Najdise.cz
» Sosna zvlčelýSystémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Buh je tlak, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu: =====
A když se někdo neustále haní, tak ho nemiluji, protože mne začne nasírat.
- je opravdu poměrně otravné být v přítomnosti někoho kdo se furt "jebe". - ale ne všichni to dělaj otevřeně, znám také, co se jebou ve skrytu a navenek, aby to nevypadalo tak blbě, tak se snaží okolí "vysvětlit" že nejsou tak špatní, jen to mysleli nějak a bylo to jinak pochopeno a dostávaj se do smyček a toček neustálého vysvětlování a "sebevylepšování" v očích druhých. což je neméně otravné a vyčerpávající.
a ještě mi přijde, že když člověk přijde na to, kdo opravdu je, tak ta osobní sebe-ne-láska se ztrácí. vznikne nová kategorie a indvidualita přestává být důležitá. co myslíš?
Sosna zvlčelý
» Buh je tlak
Nevím, jestli se ztrácí. Člověk to prostě přestává řešit. Neptá se, kým je a čím se chce stát, prostě je. Což je asi v podstatě to, co jsi popsal. Ono to tam je, ale on o tom pořád nemusí přemýšlet, protože řeší podstatnější věci. Když o tom člověk moc přemýšlí, tak v podstatě tomu moc nevěří, proto se neustále ujišťuje. Kdo ví, ten si prostě jen tak je.