chystali jsme se s mým partnerem přejít most přes řeku (jen pěší) - je to most kousek od mého bývalého bydliště...akorát v tom snu sahala vodní hladina úplně k němu. Po mostě šli dva lidé, každý v jednom směru - byli v pohodě, klidní. Vstoupili sme na most a v tom se začal jakoby prohýbat pod vodu...nedošli jsme ani po půlky mostu a voda už nám sahala po pás. Dostala sem strach a voda navíc nebyla úplně čistá. odtáhla sem v mírné hysterii muže za ruku zpět na břeh- že počkáme až přejdou ti lidé, pak nebude most tak zatížený a přejdeme my (přitom když na mostě byli jen ti lidé, most se neprohýbal) A tak jsme i učinili, most se pod námi prohýbal stejně, ale ne tak moc (a já měla furt trochu strach) - vodu sme měli max do půli lýtek a most jsme přešli.
thééé
Mě se tam asi nabízí to známé nudné klasické ne smrt, ale v určité interakci (situaci) se dostávám blíž ke kolektivním stavům, emocím, afektivnímu "spojení" se s tím nevědomým. Sice hledám, jak to obejít (most), třeba komunikací, ale stejně, mě tito "lidé" či situace tahají dolů, s proudem..