Špatná zpráva ... Slovo je nůž, tupý a rezavý. Slovo střídá slovo. Zásah do srdce. Slovo, slova... Rána, bodnutí Tupé ostří rázně vniká do hrudního koše. V ohromující bolesti v ledovém sevření do němé mrákoty. Ač chci křičet, řvát - nejde to. Pak je ticho Stojím dál s tupým výrazem, sevřené rty, nohy jako zalité v betonu. Jenže příjdeš ty ,, můj maličký,, Tvůj nevinný úsměv, radostné oči. Děkuji synáčku. Budu tu dál