Saturace potřeb vers. "dieta" a zocelování - Diskuze a zkušenosti

Nabi* Já myslím, že ne vždycky. Podle mě v životě potřebujeme obě složky. Umět si užít a dopřát a umět se omezit a povznést když to situace vyžaduje. Myslím, že každému z nás bylo něco dáno do vínku a na základě toho poznáváme, jak bychom věci chtěli nebo ne. Určitě se bude jinak povznášet nad potřeby taková Venuše ve Lvu a jinak v Panně nebo v Kozorohu. Nějakou osobnost máme, nemusíme do toho vůbec tahat astro, a na základě toho žijeme život. A pokud jsme sami sebou, jsme v souladu s tím co děláme, pak je to ok. Já si totiž nemyslím, že je na to jednoznačná odpověď, je tu příliš mnoho faktorů, které ovlivňují běh všech věcí v životě. Mě třeba dělá dobře střídmost, ne odříkání, ale střídmost. Otázkou je, na základě jakých pohnutek člověk jedná. Jedná na základě toho co si myslí, že by MĚL? Nebo na základě nějakých blbých zkušeností a bloků? Nebo zkrátka jedná tak, jak to cítí? A jestli jedná podle toho jak cítí, je to v souladu se vším okolo? Pokud ne, je to i přesto konstruktivní? ... Je tu spousta otázek a jak se člověk začne v tom pitvat, lehce se ztratí. Takže každý podle sebe, svého svědomí a pocitu. A čas ukáže jak moc přínosné a konstruktivní to bylo.

MG34 » Nabi* Otevíráš důležitou podotázku - na základě čeho to vlastně posoudit.

Píšeš přínosné, konstruktivní, případně "velikost" souladu se svědomím, pocity. Ale já nevím... to je všechno subjektivní, co když je to úplně obráceně?

Vpodstatě zastáváš rozšířenou pozici "pro saturaci". Je jednoduché jít touto (na finále pohodlnou) cestou a většina z nás se tím směrem pustí. No a abych šel s kůží na trh - já právě po ní dost razantně a úspěšně jdu - jednak jsem si uvědomil, že celý život takto podvědomě směřuju a teď tomu dávám ještě vědomou korunu. Ale s tou vědomou korunou přichází právě tyto pochyby...

Nabi* » MG34 EDIT 8:28
Píšeš: "V podstatě zastáváš rozšířenou pozici "pro saturaci".
Takhle to vůbec nevnímám, protože u mě "jít podle toho jak cítím" neznamená, že dělám samé příjemné věci a že si dopřávám všechno co bych chtěla. To jen abychom si ujasnili pojmy. To, co říkám znamená, že každý z nás bere zodpovědnost za to jak žije, v konečném důsledku je jedno jak. Opět, myslím že citlivě rozlišovat kdy co a jak je prostě umění. K životu patří všechno. Prostě být v souladu s tím co dělám.
Stává se, že něco strašně chci, ale prostě vím, že v této situaci bude lepší když se nad to povznesu a udělám to jinak. A jestli to opravdu "lepší" bylo, to se dozvím, ale každopádně pořád tady zůstává to, že JÁ beru zodpovědnost na sebe za to, že se ROZHODUJU tak či onak. To je možná ta otázka. Ať už je to jakkoliv, zodpovědnost za můj život je moje záležitost. Proto si myslím, že důležitější je žít jak cítím (popřípadě co si myslím) než to JAK. I když i toto je divně vyjádřená věta... Pro mě je to o VĚDOMÉM ROZHODOVÁNÍ SE. O vědomém výběru a vědomém přijetí zodpovědnosti za to jak se rozhodnu. Jo? To, CO udělám nebo JAK je podružné... Je to jasnější, co jsem myslela?

MG34 » Nabi* Pokusím se to vysvětlit:

když máš z toho nakonec dobrý pocit (i kdyžs třeba původně něco chtěla, ale zakázala sis to a bylo to nakonec dobře, žes do toho nešla), tak to znamená, že nějaká vyšší potřeba přebila nějakou nižší

dobrý pocit znamená saturaci nějaké vyšší (napsal jsem rozšířené) potřeby

Nabi* » MG34 Aha, pak ano, v tom případě jsem pro saturaci...

Myslím, že je vždycky přínosné mít ze svého života dobrý pocit. A neznamená to nutně stagnaci. V tom případě bych možná rozdělila tu saturaci na vícero "druhů"...?

EDIT: ... pak mi řekni, jak lze žít spokojeně bez dobrého pocitu?

MG34 » Nabi* No, to by chtělo spíše rozlišit ty potřeby - takové ty běžné, pak nějaké vyšší (ze kterých máš určitý dlouhodobější dobrý pocit)...

...a pak nějakou nejvyšší potřebu, které můžeme třeba říkat smysl života.

Problém je, že smysl života neznáme a možná k němu nemáme ani žádnou zpětnou vazbu, takže se ani nemůžeme cítit spokojení, když ho naplňujeme.

"Spokojeně" bez dobrého pocitu jsem v důsledku napsal nepřesně. I když... pokud to vezmu s tím smyslem života, který neznáme - otázka by se dala posunout - je možné skrze nějaký "nejvyšší pocit" mít indikovánu "nejvyšší spokojenost" a tím saturovat smysl života? Resp. je smysl života vůbec naše nejvyšší životní potřeba (a může existovat nějaká zpětná vazba ve formě pocitů?)?

Nabi* » MG34 Píšeš: "... No, to by chtělo spíše rozlišit ty potřeby - takové ty běžné, pak nějaké vyšší (ze kterých máš určitý dlouhodobější dobrý pocit)..." - Možná, s tím dlouhodobějším pocitem souhlasím ...jenže i toto je diskutabilní, pokud bys nutně potřeboval rozebrat i to :D. V podstatě neexistuje nic, co by ti dalo jistotu, že toto je to běžné (nižší) a toto to vyšší... A podle mě zřejmě asi jediným indikátorem je ten pocit. Intuice se vyvíjí zkušenostma, tím že NĚCO zkoušíme, že prožíváme, zažíváme, jednáme atd.

No, zpětná vazba je právě ten dlouhodobý pocit, podle mě. Myslím, že lidi s vyvinout intuicí, cítí co je pro ně správně a co ne.

Možná neznáme "vyšší smysl života", ale každý z nás má v životě něco, co mu dává smysl, co cítí jako správné, naplňující atd.
Já bych asi neoperovala s tím nejvyšším pocitem atd. Jsme lidi a myslím, že je třeba k tomu přistupovat postupně. Některé věci si myslím jsou fakt příliš "velké" a ani kdybychom to měli před očima, tak to neuvidíme. Je třeba k tomu dospět. A ano myslím, že smysl života je ta nejvyšší potřeba člověka ve hmotě. Tedy pokud mluvím za sebe, tak je to 100%. A nevěřím ani na chvíli, že člověk, který vnímá svůj život jako smysluplný, že by s ním nebyl spokojený. Tak aspoň obecně mám za to, že to platilo, platí a platit bude.

MG34 » Nabi* No, já to beru tak, že pokud žádný smysl života neexistuje, je to přesně jak píšeš (s tím, že člověk si ten smysl nějak nageneruje, aby byl i když není, a pak mu přesně sedí ty pocity).

Ale pokud nějaký smysl života doopravdy existuje, tak jsme namydlení - vpodstatě nevíme nic, pocity můžou být stopa nebo naopak zavádějící (k tomu "nesmyslu" viz výše) a jediné co k tomu skutečně máme je síla logického uvažování a nějaké zjištěné reálie.

Na ten druhý odstavec by se dala zúžit tady ta moje úvaha (protože bránit se stagnaci je v tomto kontextu jedině dobře).

Nabi* » MG34 No jo no, Life is choice of everything. A každému funguje něco.
K tomu logickému uvažování a zkušenostem bych mrskla tu intuici, kterou tak zdůrazňuju :D

MG34 » Nabi* intuice mi přijde docela ovlivnitelá tím nagenerovaným "nesmyslem" (který tam je tak jako tak - i pokud by existoval "skutečný" smysl)

ale klidně ... ono je to celkem jedno, když nemáme v rukách vůbec nic, můžeš tam "mrsknout" i křišťálovou kouli

Nabi* » MG34 Ne, že bych nad každou větou co vyřkneš neměla další nápady jak jí ujmout, ale už toho asi nechám

Jasně