K ničomu sa veľmi nepútaj a nebudeš musieť plakať - Diskuze a zkušenosti

Buddha/2 » . No, jenže takovej srdcař by z toho taky mohl mít infarkt

Sosna zvlčelý » Buddha/2 A při tom!

Buddha/2 » 144 No jasně. Buddhismus stvořila KGB (psst ) a taoismus nejspíš CIA .

Že se zrovna Ty ptáš, kdo tvoří konspirační teorie

144 » Buddha/2 posmeskovanie ti ide a teraz aj rozmyslaj

Buddha/2 » 144 To doporučuju i Tobě, než zas napíšeš podobný skvost

144 » Buddha/2 ja pisem bez ohladu na tvoje hodnotenie
nic rozumne by sa nedalo napisat ak by to malo byt tebou schvalene

Buddha/2 » tulačka Jen jestli Ti neuniká, že právě ty nej situace jsou o maximální pozornosti

Najdise.cz » Buddha/2 Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Buh je tlak, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
jj.
Buddho, jak ale ona maximální pozornost vzniká? Vezme se tu zničehonic nebo je to výslednice naší vědomé orientace, vůle? Nebo je to naopak naše vůle-tlak, co ji blokuje? Nebo je ta pozornost darem, "milostí" shůry kterou nemůžeme ovlivnit?

Jak to, že někdy si i v emočně vypjaté situace uvědomujeme, co děláme (na adekvátní úrovni) a jindy nám to "docvakne" až když je po akci?

Ha?

Buddha/2 » Buh je tlak Já bych ani neřekl že vzniká. Přijde mi, že je tu pořád, jen mění předmět zaměření. Normálně lítá rychle z jedné věci na druhou, ale právě ve vypjatých situacích se redukuje jen na to nejdůležitější (bo neni čas na chujoviny ). To, že nám něco docvakne až po, pravděpodobně znamená, že např. v bezprostředním ohrožení je nejdůležitější blesková reakce. Rozumové zdůvodnění jak, proč, jaký to má smysl? apod., může (resp. musí) počkat.
Když si uvědomuješ co děláš, znamená to že máš odstup - tedy pozice pozorovatele. Když z ní "spadneš na hřiště" tak si to můžeš vybavovat zpětně. Spadnout na hřiště v tomhle kontextu znamená věnovat veškerou pozornost emocím (což se samozřejmě neděje na základě rozumového rozhodnutí).

Hele já nevím jak to líp napsat

Buddha/2 » tulačka Právo ... co to je?

Hele, nedávno jsem narazil na dvě práva. Jednak na právo dárce spermatu na anonymitu, druhak na právo dítěte znát biologického otce (jo, i tohle se řeší na parlamentní půdě - kdo jim k tomu rozhodování vlastně dal právo? ).

No a teď babo raď (neber si osobně )

Buddha/2 » tulačka Hmmm

Četlas tuhle knížku ?

http://www.databazeknih.cz/knihy/…

Najdise.cz » Buddha/2 Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Argyll, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Jo, tak teď jsi mi připomněl, že jsem nedávno dostal tip na Larsenův Kámen mudrců, prý také vydatné sousto... No asi je na čase se na chvíli odtrhnout od "spásné mravnosti" a dát si trochu jiný sloh

Buddha/2 » Argyll Obě ty knížky mám ve svých top. Co mě až po přečtení trklo, že jsou docela tlusté a přesto jsem nikde neměl pocit, že by tam bylo cokoli navíc. Prostě uměl

Jo a hlavně měl o čem, jinak by to nebyla dobrá kombinace

Najdise.cz » Buddha/2 Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Argyll, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Super, tak to se těším

Buddha/2 » faraym Jen tak k tématu. Připoutanost není to úplně prvotní. Co třeba nedůvěra v sebe, slabost, strach ? Pak už se to jen nabaluje.

Najdise.cz » Buddha/2 Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Buh je tlak, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
ok, máš pravdu, vzniká nebylo optimální, dobrý, že člověka motivuješ hledat lepší řešení

co model pozornosti jako probleskujícího vědomí? čili je tu pořád, ale někdy výboj probíhá, nebo spíše, výboje probíhají pořád (ať je po tvým no ), ale někdy výboj pozornosti "naše tělo propustí do mysli a jindy jsme strženi lavinou nevědomí a "nemáme nárok"?

když mám odstup - když si uvědomuju, co dělám, mám možnost jít jinudy, možnost volby. Ale odstup taky znamená být oddělený od toho, co dělám, protože je tu ten co koná a ten co pozoruje konajícího. A principem bytí je přece jednota, celistvost. Víš kam mířím?

Ve chvíli kdy jsem konajícím a pozorovatelem-myslí, tak se rozštěpuju.
Ale stát se Jednotou znamená rozšířit se, zcelit se, to se přece neděje prostřednictvím mysli, zezačátku ano, ale pak už to musí jít jinudy. celé tělo se stává vědomím, mizí konající a pozorovatel, víš co myslím?

nevzniká skutečná pozornost ve chvíli, kdy jsi stržen životem, kdy překvapuješ sám sebe tím, co se "prostřednictvím tebe" v další moment stane? Neudržuje tvou pozornost nikoliv cvik pozorovatele, ale dobrodružství neopakovatelné přítomnosti, proudu života?

Buddha/2 » Buh je tlak Jsem Ti napsal, že to líp neumím a Ty mě zasypeš otázkami .
Já se fakt necítím kompetentní na některé odpovídat - abych byl upřímný, tak jednak proto, že mi třeba zrovna konkrétní zkušenost chybí, nebo je moje jiná. No a za druhé - myslím, že na některé správná odpověď neexistuje (jen pokusy o ni).
Asi nejblíž bude to cos psal Argylovi - že tou pozorností jsme (otázky jak?, proč? za jakých podmínek? apod. spadají do úrovně mysli a proto jsou už z principu nicneřešící).
V okamžiku, kdy si jen pomyslíš "Já pozoruju" jsi vyrobil dualitu -pokud pokračuješ dál, jen ji rozvíjíš. Když jsi "jen" bytím, tak prostě jsi a nic víc k tomu není potřeba. Tenhle stav nemůžeš vysvětlit, v té chvíli tam ani není potřeba to dělat. A až vznikne, tak tě z toho vykopne - to je ten- taky těžko uchopitelný- okamžik . Mystik/básník by to myslím popsal nějak takhle : vše z jednoty povstává a vše se do ní vrací. Zen (jestli jsem to správně pochopil) říká tomu okamžiku "býk mávl ocasem" .