K ničomu sa veľmi nepútaj a nebudeš musieť plakať - Diskuze a zkušenosti

Nabi* Já se s tím neztotožňuju.
Je celkem dost velký rozdíl mezi poutem a připoutaností. Alespoň pro mě. Neumím si představit, že bych se byla schopná plně odevzdat (po všech stránkách) bez vnitřního silného pouta. A radši to a slzy než povrchní vztahy. To je zase moje poznání.
Tahle věta, podle toho jak to cítím, negativizuje pláč (a další tzv. "negativní" emoce). Tak jak to vidím já, tak je spíš problém v POSUZOVÁNÍ a dávání nálepek, ne v emocích jako takových. Záleží na co se zaměříš a jak přistupuješ k životu... Pro mě jsou tohle "ty moudra", které neberou život v jeho celistvosti.

144 » Nabi* ano

ja by som to takto:

tie tzv vychodne filozofie su umyselne tvorene rozne slepe ulicky

aby vychytali vsetkych tych ludi co nejak chcu byt mimo velke zaoadne nabozenstva a musia mat nejake ideologie ktore sa hraju ze su vyssie vo vyvoji....

a tak je v ponuke mnozstvo vselicoho a vsetko to odvadza niekam uplne mimo

ved blazon izolovany v jaskyni je systemu neskodny

Nabi* » 144 Nemyslím, že to bylo "vymyšleno, aby se vychytali lidi co chtějí být mimo...".
Podle mě jsou metody, které byly vymyšleny spíš v rámci toho, aby se člověk naučil zvládat svoje emocionální tělo. A tyhle věci se odehrávají na více levlech, určitě několikrát za život. Což je akorát ku prospěchu, když člověk reaguje automaticky, bez toho aniž, by vědomě chápal co vlastně (a proč) cítí. Ono vědomě cítit a vědomě převzít zodpovědnost za to co cítím, je věc která není zrovna jednoduchá. Myslím, že člověk se cvičí tak dlouho dokud nedosáhne harmonie a za tímhle se nacházejí už dle mě vysoké levly na kterých jsou jedinci, ke kterým většina z nás má asi dost daleko.

144 » Nabi* diky za nazor, muj je jinej