To je celéten příběh končí.jenom směleteď už to nebolí.Kdo jen dal ti právostavět nade mnou ten dům.Já chci chodit travoucítit slunce,cestu k oblakůmi dál...Stůj!Sem se nesmíStůj!ten dům je bez dveříSlyšíš,tady teskním,dej mi volnost,zbav mě otěží.To je celé,jenom ruce zebou.Málo hřejísvětla lamp a svíc.Já chci sluncechci být sama sebou.To je celéKaždý dům má přece východ a já vím ,že ho najduLíto,je mi lítovidět svět jenom z povzdálíLíto ,je mi lítonebýt bleskem,který zapálí...To je celé,kolem ticho šumíjenom směle,je konec nesnázíK čemu píseň,když ti chybí strunyTo je celé,po čem toužím.....PS:samozrejme,že to nie je odo mňa ,hádajte ,kto to spieva
Najdise.czSystémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Brian, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu: =====
Necháváš odtikávat chvíle, které dohromady dávají jeden nudný den. Proflákáš a promarňuješ hodiny, jak tě právě napadne. Potloukáš se na jednom místě ve svém rodném městě a čekáš na někoho nebo na něco, co by ti ukázalo cestu. Jsi unaven ležením na Slunci nebo zůstáváš doma a díváš se jak prší. Jsi mladý a život je dlouhý. Ještě je čas zabíjet dnešky. A jednoho dne přijdeš na to, že jsi nechal za sebou dvacet let. Nikdo ti neřekl kdy jsi měl vyběhnout. Zmeškal jsi výstřel signální pistole. A tak utíkáš a běžíš, abys dohonil Slunce, ale ono klesá a závodí s tebou dokola a vychází za tvými zády. Slunce je svým způsobem stále stejné, ale ty jsi starší a s dechem nestačíš a o jeden den jsi zase blíže k smrti. Každý den kratší a kratší. Zdá se, že není čas na plány, které se mění buď v nic nebo půlku stránky načmáraných řádek. A lpět na nich v klidném zoufalství, to anglický způsob. Čas je pryč a píseň končí. Myslel jsem, že bych měl říct snad ještě něco víc.