Najdise.cz ... najdi a poznej lidi, kteří se narodili ve stejný den jako ty ...
Už nevím, jak dál - Diskuze a zkušenosti
- Astrologie
online Osobní horoskop (radix) Partnerský horoskop Tranzitní horoskop Psychologická astrologie Online výpočty
solár, direkce, revoluce, kompozit a další ...
Lunární kalendář
- Horoskopy 2024
kalendáře a jiné Znamení zvěrokruhu Partnerský horoskop Ascendent a Descendent Horoskopy na rok 2024
Čínský, Keltský, Výklad karet, Léčivé kameny, a další ... Kalendáře na rok 2024
Čínský horoskop 2024
- Slavné osobnosti
astro databáze - Narozeniny
jména, svátky - Numerologie
online - Poznej
znamení - Galerie
uživatelů - Diskuzní
fórum
Už nevím, jak dál
16.04.2017 - 00:10
Najdise.cz
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Pietra di Luna, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Pietra di Luna, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Už nevím, jak dál
Situace už je taková, že mě dohnala napsat a svěřit se sem do diskuze. Předem říkám, že je to pro mě dost citlivá věc a normálně tohle nedělám. A předem také děkuji všem, kteří do diskuze přispějí. Pokud se za pár dní rozhodnu smazat, prosím, pochopte to, ale věřte, že jsem si každý váš vzkaz zkopírovala a uložila.
Jde o komplexnější věc, takže to asi bude delší...Už víc jak tři roky mám pocit, že jsem se v života zasekla. Připadá mi, jako když je mi 300 let, nemám na nic sílu, mám dobré dny, kdy se daří, ale těch, kdy se jen tak potloukám a sílu hledám, je víc. Chybí mi energie, motivace, chuť do života, vůle něco dělat. Snažím se, protože musím, ale mám pocit, že to nejsem já. Nejsem nějaký extra optimista, ale ani pesimista. Vždycky jsem měla sny a naději, které mě hnaly vpřed, vždycky jsem se snažila vidět na věcech to dobré.
Teď se mi to občas daří, ale vnitřně pochybuji. Nemám pocit, že mám život před sebou, spíš naopak - jako když už jsem si vše dobré prožila.
Vím, že zvenčí to tak možná nevypadá. Lidi, co mě znají, si nejspíš myslí, jak se mi daří, že mám všechno, ale skutečnost je jiná. Možná, že působím mile, pozitivně a komunikativně (a to jen proto, že nechci ostatní otravovat svými problémy a nemyslím si, že mračit se na druhé a závidět jim je cesta). Setkávám se často se závistí na mou osobu/můj život, aniž by se někdo hlouběji zajímal o mě samotnou. Nehledě na ot, že pokud něco mám, tak je ot proto, že jsem si to vydřela, nespadlo mi to do klína. Tohle je takový blbý politování, ale vlastně je to tak.
Vím, kde jsem dělala chyby - ve vztazích jsem ze sebe vydala všechno (nedokážu dělat věci napůl), aniž bych si dala pozor, jestli za to daný muž stojí, když to řeknu blbě. Rozdala jsem se a teď jako když mi nezbývají síly na mě samotnou.
Také vím, že k určitým stavům přispělo onemocnění štítné žlázy, které se mi před půl rokem zlepšilo, ale vzhledem k určitým věcem mám pocit, že se zase zhoršilo. Nechci se ztotožňovat s nemocí, nesnáším to.
Nejhorší na tom je, že obecně vlastně nemám na co si stěžovat - nejsem bez střechy nad hlavou, jídla, vody, a je tu občas někdo, komu se můžu svěřit. Ale rodiče mě vychovávali tak, že musím zatnout zuby a vydržet vše. NIkdy jsem s tímhle přístupem nesouhlasila, ale zjišťuji, že ho asi podvědomě kopíruju.
Na nic ale nemám sílu, a tenhle stav trvá na můj vkus moc dlouho. Například i bez ohledu na to, jaké čtu knížky - vždycky, když je čtu, cítím se dobře, "nalaďuji" se na správnou vlnu, ale za pár dní jako bych nic nečetla. Dřív se mi dařilo rady a myšlenky lépe aplikovat do života. Teď to nějak nejde.
Občas mě napadají myšlenky na to, že bych úplně zmizela, všeho nechala, sebrala se, a odjela někam, kde mě vůbec nikdo nezná a kde bych bla hlavně já a příroda. Jenže znám se už natolik dobře že vím, že by to byl pouze útěk od problému, že nejde o to měnit místo, ale změnit něco uvnitř sebe. Jen bych prostě někdy radši nebyla, přijde mi to jednodušší.
Jsem extrémně citlivá na okolí, "energie" atp., lež poznám na hony daleko a bohužel tím, že po většinu času chápu chování a motivace lidí, nemůžu se na ně ani zlobit, jen mě to nutí s nimi soucítit/chápat je. Takže do vztahů přitahuju naprosto ztracené případy (a časem je to horší a horší), protože oni nějak musí vycítit, že zrovna já je pochopím.
Nevím, proč se mi všechno tohle děje, ale vím, že to nejsem já. A nevím, co s tím. Asi to chce nějaké nakopnutí, ale já jednoduše nevím, jak na to. Od mala jsem byla vychovávána k zodpovědnosti, takže spíš řeším, jak plnit to, co musím a co bych měla dělat.
Uvítám jakoukoliv radu, názor, vaše zkušenosti, pokud jste prožívali něco podobného, a tak..Klidně uvítám i čistě praktické rady a postupy, kolikrát je to pro mě to nejlepší
Jde o komplexnější věc, takže to asi bude delší...Už víc jak tři roky mám pocit, že jsem se v života zasekla. Připadá mi, jako když je mi 300 let, nemám na nic sílu, mám dobré dny, kdy se daří, ale těch, kdy se jen tak potloukám a sílu hledám, je víc. Chybí mi energie, motivace, chuť do života, vůle něco dělat. Snažím se, protože musím, ale mám pocit, že to nejsem já. Nejsem nějaký extra optimista, ale ani pesimista. Vždycky jsem měla sny a naději, které mě hnaly vpřed, vždycky jsem se snažila vidět na věcech to dobré.
Teď se mi to občas daří, ale vnitřně pochybuji. Nemám pocit, že mám život před sebou, spíš naopak - jako když už jsem si vše dobré prožila.
Vím, že zvenčí to tak možná nevypadá. Lidi, co mě znají, si nejspíš myslí, jak se mi daří, že mám všechno, ale skutečnost je jiná. Možná, že působím mile, pozitivně a komunikativně (a to jen proto, že nechci ostatní otravovat svými problémy a nemyslím si, že mračit se na druhé a závidět jim je cesta). Setkávám se často se závistí na mou osobu/můj život, aniž by se někdo hlouběji zajímal o mě samotnou. Nehledě na ot, že pokud něco mám, tak je ot proto, že jsem si to vydřela, nespadlo mi to do klína. Tohle je takový blbý politování, ale vlastně je to tak.
Vím, kde jsem dělala chyby - ve vztazích jsem ze sebe vydala všechno (nedokážu dělat věci napůl), aniž bych si dala pozor, jestli za to daný muž stojí, když to řeknu blbě. Rozdala jsem se a teď jako když mi nezbývají síly na mě samotnou.
Také vím, že k určitým stavům přispělo onemocnění štítné žlázy, které se mi před půl rokem zlepšilo, ale vzhledem k určitým věcem mám pocit, že se zase zhoršilo. Nechci se ztotožňovat s nemocí, nesnáším to.
Nejhorší na tom je, že obecně vlastně nemám na co si stěžovat - nejsem bez střechy nad hlavou, jídla, vody, a je tu občas někdo, komu se můžu svěřit. Ale rodiče mě vychovávali tak, že musím zatnout zuby a vydržet vše. NIkdy jsem s tímhle přístupem nesouhlasila, ale zjišťuji, že ho asi podvědomě kopíruju.
Na nic ale nemám sílu, a tenhle stav trvá na můj vkus moc dlouho. Například i bez ohledu na to, jaké čtu knížky - vždycky, když je čtu, cítím se dobře, "nalaďuji" se na správnou vlnu, ale za pár dní jako bych nic nečetla. Dřív se mi dařilo rady a myšlenky lépe aplikovat do života. Teď to nějak nejde.
Občas mě napadají myšlenky na to, že bych úplně zmizela, všeho nechala, sebrala se, a odjela někam, kde mě vůbec nikdo nezná a kde bych bla hlavně já a příroda. Jenže znám se už natolik dobře že vím, že by to byl pouze útěk od problému, že nejde o to měnit místo, ale změnit něco uvnitř sebe. Jen bych prostě někdy radši nebyla, přijde mi to jednodušší.
Jsem extrémně citlivá na okolí, "energie" atp., lež poznám na hony daleko a bohužel tím, že po většinu času chápu chování a motivace lidí, nemůžu se na ně ani zlobit, jen mě to nutí s nimi soucítit/chápat je. Takže do vztahů přitahuju naprosto ztracené případy (a časem je to horší a horší), protože oni nějak musí vycítit, že zrovna já je pochopím.
Nevím, proč se mi všechno tohle děje, ale vím, že to nejsem já. A nevím, co s tím. Asi to chce nějaké nakopnutí, ale já jednoduše nevím, jak na to. Od mala jsem byla vychovávána k zodpovědnosti, takže spíš řeším, jak plnit to, co musím a co bych měla dělat.
Uvítám jakoukoliv radu, názor, vaše zkušenosti, pokud jste prožívali něco podobného, a tak..Klidně uvítám i čistě praktické rady a postupy, kolikrát je to pro mě to nejlepší
16.04.2017 - 19:22
| Filtr
Najdise.cz
» MG34
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Koczka.obyczajna, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Neobvykle (ale příjemně) krátké, jako obvykle - chytré
-----------------------
TaLuno, k těm požadavkům okolí, či očekáváním. Zase moje projekce, jinak to neumím. Sama jsem byla (a ještě jsem) přecitlivělá k okolí. Co oni na to, jak to na ně bude působit, jak se s tím oni vyrovnají.... Oni, oni, oni - ale co já? Počínaje dětmi, přes manžela až k obchodním partnerům.
Plnění povinností a výhod pro ně na úkor mého času, mých peněz, mého pohodlí. Nad rámec běžných plnění. Potom jsem si řekla dost, budu sobec, odmítnu či udělám omezení.
A hle na reakce
- děti: no jasně,
- manžel: jsem netušil, že umíš být ve vyjednávání tvrdá, ale OK.
- obchodní partner: jsem čekal, že si řeknete dřív
Takže houbelec jejich očekávání, to jen moje přecitlivělost a pocit že musím a strach, abych neublížila. Je to krůček po krůčku, pomalu se učím a šla jsem do toho s velkými obavami. Je to úleva a cesta jak se vymanit z z kleští a najít sama sebe.
=====
Neobvykle (ale příjemně) krátké, jako obvykle - chytré
-----------------------
TaLuno, k těm požadavkům okolí, či očekáváním. Zase moje projekce, jinak to neumím. Sama jsem byla (a ještě jsem) přecitlivělá k okolí. Co oni na to, jak to na ně bude působit, jak se s tím oni vyrovnají.... Oni, oni, oni - ale co já? Počínaje dětmi, přes manžela až k obchodním partnerům.
Plnění povinností a výhod pro ně na úkor mého času, mých peněz, mého pohodlí. Nad rámec běžných plnění. Potom jsem si řekla dost, budu sobec, odmítnu či udělám omezení.
A hle na reakce
- děti: no jasně,
- manžel: jsem netušil, že umíš být ve vyjednávání tvrdá, ale OK.
- obchodní partner: jsem čekal, že si řeknete dřív
Takže houbelec jejich očekávání, to jen moje přecitlivělost a pocit že musím a strach, abych neublížila. Je to krůček po krůčku, pomalu se učím a šla jsem do toho s velkými obavami. Je to úleva a cesta jak se vymanit z z kleští a najít sama sebe.
16.04.2017 - 23:18
| Filtr
Najdise.cz
» MG34
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele petamar, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Koukám, že jsi ochránce ega. (Chaosu) Sleduji tvé příspěvky a ani se díky tvému vyjadřování nedivím. Máš pravdu Ego úplně zničit nejde, tehdy by jsme ztráceli svoji osobnost! Má to ale jednu podstatnou věc, duše se jen tak neotevírá. Proč? Ego nám brání vstoupit do duše a přijat program Boha.
=====
Koukám, že jsi ochránce ega. (Chaosu) Sleduji tvé příspěvky a ani se díky tvému vyjadřování nedivím. Máš pravdu Ego úplně zničit nejde, tehdy by jsme ztráceli svoji osobnost! Má to ale jednu podstatnou věc, duše se jen tak neotevírá. Proč? Ego nám brání vstoupit do duše a přijat program Boha.
17.04.2017 - 08:08
| Filtr
MG34
» petamar
To je celkem mýlka - "ochránce" rozhodně ne - jenom dorovnávám, když ego chybí (a tady bych řekl chybí). A ego s nějakým Chaosem bych taky rozhodně neztotožňoval.
Obecně spíše ego pranýřuji - je to jisté zvířecí já v nás. Ale když je ego úplně uťápnuté, je to možná ještě horší situace. Hlavně je pak loterie, co zaplní jeho místo. Např. různé náboženské nesmysly nebo ideologické, pseudomorální, atd.
Obecně spíše ego pranýřuji - je to jisté zvířecí já v nás. Ale když je ego úplně uťápnuté, je to možná ještě horší situace. Hlavně je pak loterie, co zaplní jeho místo. Např. různé náboženské nesmysly nebo ideologické, pseudomorální, atd.
17.04.2017 - 16:52
| Filtr
Najdise.cz
» MG34
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele petamar, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Vše co je do nás vloženo, má své místo, ale neumíme to používat. Chaos prvotně působí na člověka, působí na vědomí a rozvíjí ego. Pokud se podíváš kolem sebe, do světa, všude je vytvořen úmyslný chaos s posilováním ega. Zkoumání sebe sama a reality je u většiny lidí na okraji zájmu. Kdo jsem? To je mnohdy ta úplně poslední otázka, kterou si lidé kladou, a ne první, jak by se patřilo. Lidé naprosto minimální zlomek pozornosti v porovnání s tím, co považují za zásadní: Co mám dělat za práci? Co si mám obléct? Který telefon si mám koupit? Jak vydělám spoustu peněz? Koho si mám vzít? To je začátek i konec všech problémů, které lidstvo postihuje. Nemám na nic čas, mám ego.
=====
Vše co je do nás vloženo, má své místo, ale neumíme to používat. Chaos prvotně působí na člověka, působí na vědomí a rozvíjí ego. Pokud se podíváš kolem sebe, do světa, všude je vytvořen úmyslný chaos s posilováním ega. Zkoumání sebe sama a reality je u většiny lidí na okraji zájmu. Kdo jsem? To je mnohdy ta úplně poslední otázka, kterou si lidé kladou, a ne první, jak by se patřilo. Lidé naprosto minimální zlomek pozornosti v porovnání s tím, co považují za zásadní: Co mám dělat za práci? Co si mám obléct? Který telefon si mám koupit? Jak vydělám spoustu peněz? Koho si mám vzít? To je začátek i konec všech problémů, které lidstvo postihuje. Nemám na nic čas, mám ego.
17.04.2017 - 16:58
| Filtr
MG34
» petamar
Nabídnu ti konstrukci:
představ si, že máš zcela v popředí zájmu zkoumání sebe sama a reality. A představ si, že narazíš na někoho, kdo ti to kazí - třeba tě ruší, obtěžuje, odebírá ti zdroje, atd. Nějakého "kazišuka" prostě. Jak se přes něj přeneseš? Jedině s egem.
Bez ega bys ustrnul v lokálním maximu a nedostal se dál. Ego ti umožní překročit tento vlastní stín.
Můžeš to ego upozadit nebo přifouknout - dle potřeb. Ale nezbavuj se ho...
představ si, že máš zcela v popředí zájmu zkoumání sebe sama a reality. A představ si, že narazíš na někoho, kdo ti to kazí - třeba tě ruší, obtěžuje, odebírá ti zdroje, atd. Nějakého "kazišuka" prostě. Jak se přes něj přeneseš? Jedině s egem.
Bez ega bys ustrnul v lokálním maximu a nedostal se dál. Ego ti umožní překročit tento vlastní stín.
Můžeš to ego upozadit nebo přifouknout - dle potřeb. Ale nezbavuj se ho...
17.04.2017 - 17:13
| Filtr
Najdise.cz
» MG34
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Koczka.obyczajna, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Já věřím, že včera ti ještě fungoval a jistě ještě několik dlouhých let fungovat bude. Ale pšt, takhle veřejně. Jasně jsem ti dnes říkala, že občasná dysfunkce je u mužů nad 40 let normální
------------------------------
No a teď vážně - ty falešně veselé obličeje. No asi tak, vůbec by mi nepřišlo divné, kdyby na tom obrázku titíž usměvaví lidé vcházeli do jícnu sopky. A možná by mi to paradoxně přišlo reálnější, jako zfanatizovaný dav.
Ale k Jehovistům či Mormonům. Nevím proč, tak mám takovou přirozenou úctu. Nějak na mě dýchne ta pokora, slušnost, ten jejich klidný, milý projev. Nikdy je nevyhodím, ale jsem ráda, když vypadnou. Ale chvilku mi vydrží ta touha být "dobrá, vyvolená, svatá" ... prostě jakou mě chtějí. Kvalitní masáž, podléhám dobře.
=====
Já věřím, že včera ti ještě fungoval a jistě ještě několik dlouhých let fungovat bude. Ale pšt, takhle veřejně. Jasně jsem ti dnes říkala, že občasná dysfunkce je u mužů nad 40 let normální
------------------------------
No a teď vážně - ty falešně veselé obličeje. No asi tak, vůbec by mi nepřišlo divné, kdyby na tom obrázku titíž usměvaví lidé vcházeli do jícnu sopky. A možná by mi to paradoxně přišlo reálnější, jako zfanatizovaný dav.
Ale k Jehovistům či Mormonům. Nevím proč, tak mám takovou přirozenou úctu. Nějak na mě dýchne ta pokora, slušnost, ten jejich klidný, milý projev. Nikdy je nevyhodím, ale jsem ráda, když vypadnou. Ale chvilku mi vydrží ta touha být "dobrá, vyvolená, svatá" ... prostě jakou mě chtějí. Kvalitní masáž, podléhám dobře.
17.04.2017 - 19:36
| Filtr
Najdise.cz
» MG34
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele petamar, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Popřeji mu hodně lásky, zdraví a úsměv na rtech. To, že někdo něco kazí, toho si nevšímám…Čemu věříš, to v životě vidíš a zažíváš.
Naše ego je hlavní připojení Matrixu, která nám dává falešný pocit, že jsme odděleni od všeho ostatního. Obsahuje falešnou představu o nás samých a o tom, kdo doopravdy jsme. Ego je ta část nás, která je fixována na Matrix a přes kterou ztrácíme energii. S touto částí se plně ztotožňujeme a myslíme si, že jsme to my. Ego pracuje na základě pocitu důležitosti, pýchy,viny, méněcennosti, atd. Ego má svůj pseudoživot, o který bojuje, jako ostatní formy života. Ego vytvořilo paraélní svět strachu a bolesti, jenž ve skutečnosti neexistuje, ale nám připadá, že je skutečný.Je to naše sebeláska obrácená v nenávisti, duševní síla obrácená proti nám samotným. Učí nás sobectví, chamtivosti, odsuzování…Neustále zdůrazňuje, co jsme udělali špatně. Je to na každém z nás a také v nás, proto jdi tou cestou, která ti přináší radost.
=====
Popřeji mu hodně lásky, zdraví a úsměv na rtech. To, že někdo něco kazí, toho si nevšímám…Čemu věříš, to v životě vidíš a zažíváš.
Naše ego je hlavní připojení Matrixu, která nám dává falešný pocit, že jsme odděleni od všeho ostatního. Obsahuje falešnou představu o nás samých a o tom, kdo doopravdy jsme. Ego je ta část nás, která je fixována na Matrix a přes kterou ztrácíme energii. S touto částí se plně ztotožňujeme a myslíme si, že jsme to my. Ego pracuje na základě pocitu důležitosti, pýchy,viny, méněcennosti, atd. Ego má svůj pseudoživot, o který bojuje, jako ostatní formy života. Ego vytvořilo paraélní svět strachu a bolesti, jenž ve skutečnosti neexistuje, ale nám připadá, že je skutečný.Je to naše sebeláska obrácená v nenávisti, duševní síla obrácená proti nám samotným. Učí nás sobectví, chamtivosti, odsuzování…Neustále zdůrazňuje, co jsme udělali špatně. Je to na každém z nás a také v nás, proto jdi tou cestou, která ti přináší radost.
17.04.2017 - 21:07
| Filtr
MG34
» petamar
Lžeš...
Snadno vyvrátím protipříkladem. Např. kdyby ručníkáři "vyhráli", tak tady zavedou to jejich "právo" a za něco, co budeš třeba považovat za správné ti např. useknou ruku. A toho si dost dobře nejde nevšimnout, že ti chybí jedna ruka a tímpádem se třeba už neuživíš a zemřeš hladem...
Je to extrémní zatím hypotetický příklad, ale platí samozřejmě i v malém (někdo ti rozbije brýle, takže nebudeš moct studovat tu literaturu, ze které máš tyhle "moudra") a jsou i podobné reálné - umírající děti hladem někde v Africe - ty to taky dost dobře nemůžou ignorovat, že nemají co jíst.
Závěrem jednoduše shrnu jak je to správně - realita existuje nezávisle na našich představách a vírách.
A když se vrátím k tématu diskuze - rozhodně nepomůže si něco jenom tak představovat a věřit - když už, tak jedině s hlubokou znalostí možností a souvislostí.
Snadno vyvrátím protipříkladem. Např. kdyby ručníkáři "vyhráli", tak tady zavedou to jejich "právo" a za něco, co budeš třeba považovat za správné ti např. useknou ruku. A toho si dost dobře nejde nevšimnout, že ti chybí jedna ruka a tímpádem se třeba už neuživíš a zemřeš hladem...
Je to extrémní zatím hypotetický příklad, ale platí samozřejmě i v malém (někdo ti rozbije brýle, takže nebudeš moct studovat tu literaturu, ze které máš tyhle "moudra") a jsou i podobné reálné - umírající děti hladem někde v Africe - ty to taky dost dobře nemůžou ignorovat, že nemají co jíst.
Závěrem jednoduše shrnu jak je to správně - realita existuje nezávisle na našich představách a vírách.
A když se vrátím k tématu diskuze - rozhodně nepomůže si něco jenom tak představovat a věřit - když už, tak jedině s hlubokou znalostí možností a souvislostí.
17.04.2017 - 21:30
| Filtr
MG34
» libas
dané oblasti
- pokud si holka např. přeje vhodného partnera, tak si nesmí jen tak někoho představovat, ale musí si o sobě něco zjistit, od toho odvodit, jaký archetyp se k ní hodí, pak si zjistit, jací jsou v tomhle archetypu na "trhu" - a pak teprve s tím vším na mysli si někoho začít "malovat" - a nefunguje to pak tak, že by si ho "přitáhla", ale tak, že si ho vůbec všimne a rozpozná příležitost, která by tam sice jinak byla, ale zapadla by nepovšimnuta, nevyužita
- pokud si holka např. přeje vhodného partnera, tak si nesmí jen tak někoho představovat, ale musí si o sobě něco zjistit, od toho odvodit, jaký archetyp se k ní hodí, pak si zjistit, jací jsou v tomhle archetypu na "trhu" - a pak teprve s tím vším na mysli si někoho začít "malovat" - a nefunguje to pak tak, že by si ho "přitáhla", ale tak, že si ho vůbec všimne a rozpozná příležitost, která by tam sice jinak byla, ale zapadla by nepovšimnuta, nevyužita
17.04.2017 - 21:50
| Filtr
libas
» MG34
Souhlasím s tím že by se měla nejdřív věnovat sobě . Ujasnit si jak chce žít ,tam je snění hodně důležitý ale zjišťovat co je na trhu ? Ani to malování nevidím ,lepší je moc to neřídit . Stačí mít jen otevřený oči . Prostě být připravená a opravdu si ho přitáhne ,podobně jako v přísloví že když je žák připravený učitel se vždycky najde ?
17.04.2017 - 23:39
| Filtr
Najdise.cz
» MG34
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele petamar, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
… s hlubokou znalostí možností a souvislostí, to jsou zajímavá slova, kterých se drž.
Na Delfském chrámu je napsáno: Člověče poznej sám sebe, a poznáš Boha a vesmír.
V naší hlavě se vytváří přání v podobě informace, přemýšlíme o ní a co se děje? Dochází k materializaci. Máme v sobě možnost tvořit! Můžeš si volit, koho chceš přivést do svého života „sekače“, nebo lidi se kterými ti je hezky. Sám cítíš, že naše energie se míjí a tak to bude nadále, nemá cenu se bavit o tom, kdo má a nemá pravdu, zda zvítězí ego nebo ne. Ego v tomto případě vítězí vždy.
Howg
=====
… s hlubokou znalostí možností a souvislostí, to jsou zajímavá slova, kterých se drž.
Na Delfském chrámu je napsáno: Člověče poznej sám sebe, a poznáš Boha a vesmír.
V naší hlavě se vytváří přání v podobě informace, přemýšlíme o ní a co se děje? Dochází k materializaci. Máme v sobě možnost tvořit! Můžeš si volit, koho chceš přivést do svého života „sekače“, nebo lidi se kterými ti je hezky. Sám cítíš, že naše energie se míjí a tak to bude nadále, nemá cenu se bavit o tom, kdo má a nemá pravdu, zda zvítězí ego nebo ne. Ego v tomto případě vítězí vždy.
Howg
18.04.2017 - 09:11
| Filtr
MG34
» libas
To přísloví je ošidné, nesmí se chápat doslova. Pokud někdo ztroskotá na pustém ostrově, tak rozhodně nepomůže, že "žák je připravený" - v prvé řadě musí vůbec něco plavat kolem - to je ten "trh".
Takže "přání" směřuje k tomu, že něco poplave kolem. A to něco se tím přáním samozřejmě neřídí - velké lodě nemění kurz jenom tak. Ale tvoje smysly tímto směrem zbystří a zaměří se - nic víc, nic míň.
Hlavně žádná materializace, jak tady píše uživatel petamar (mimochodem materializace člověka se vylučuje s jeho svobodnou vůlí). Ty kecy o materializaci jsou výsměchem např. dětem umírajícím hlady někde v Africe. Podobně jako kecy o breathariánství. Není nic takového jako meterializace. Jedině "cesta vstříc". Ale rozhodně ne nějaká materializace.
Takže "přání" směřuje k tomu, že něco poplave kolem. A to něco se tím přáním samozřejmě neřídí - velké lodě nemění kurz jenom tak. Ale tvoje smysly tímto směrem zbystří a zaměří se - nic víc, nic míň.
Hlavně žádná materializace, jak tady píše uživatel petamar (mimochodem materializace člověka se vylučuje s jeho svobodnou vůlí). Ty kecy o materializaci jsou výsměchem např. dětem umírajícím hlady někde v Africe. Podobně jako kecy o breathariánství. Není nic takového jako meterializace. Jedině "cesta vstříc". Ale rozhodně ne nějaká materializace.
23.07.2017 - 07:39
| Filtr
MG34
» libas
Pokud si myslíš, že "tvoříš", znamená to, že věříš na svoji svobodnou vůli. Tímpádem ale musíš připustit i existenci jiných svobodných vůlí. No a ty jsou velmi často v konfliktu s tím, co tvoříš ty sama.
Typický případ je běžecký závod, kdy vůle (skoro) každého je vyhrát. Vyhraje ale většinou jenom jeden (z mnoha).
A kromě toho jsou tu ještě jiné okolnosti. Např. mateřský jazyk - ten si nevybíráme a dost zásadně nám určuje pohled na svět. Můžeš "tvořit" jak chceš, ale bude to dané v mantinelech toho jazyka.
Typický případ je běžecký závod, kdy vůle (skoro) každého je vyhrát. Vyhraje ale většinou jenom jeden (z mnoha).
A kromě toho jsou tu ještě jiné okolnosti. Např. mateřský jazyk - ten si nevybíráme a dost zásadně nám určuje pohled na svět. Můžeš "tvořit" jak chceš, ale bude to dané v mantinelech toho jazyka.
© 2007-2024 Najdise.cz