Zdravím, prosím vás srdečně o radu či spíše ujištění. :-). Již druhý rok, se znám s jedním báječným, avšak stydlivým klukem. Často si spolu povídáme, rozumíme si. Nedávno jsem zjistila, že mi už dlouhou dobu posílal po jednom našem známém člověku, pozdravy a krásné věty plné vyznání, v nichž mě oslovuje, kupříkladu: Ty jsi moje hvězdička, sluníčko a že si o mne nechává zdát atp. Dostala jsem od něj dokonce krásnou báseň. On sám, mi to sice nikdy neřekne do očí, ale pořád se na mne usmívá a kouká po mne. Když si spolu povídáme, říká mi: počkej, ještě tady zůstaň. Je patrné, že na mne myslí a má mě rád a já jeho. Nu a nyní k věci: Před pár dny, se konal ples. Oba jsme tam seděli, se svými rodiči. Čekala jsem, že se osmělí a přijde si pro mne. Celou dobu, celé 2 hodiny, žádnou dívku nepozval k tanci, jen čekal.Nakonec, když jsem přišla já, řekl mi, že se bál, že už nepřijdu. Pak jsme chvíli tančili a já se šla posadit. A pak jsem si náhle všimla, že tančí s nějakou černovlasou dámou. Smáli se a tančili spolu na 3 písně. Pak, když jsem si s ním znovu šla zatančit, se ta dáma usmála a otřela si prst o svůj ret. Nerozuměla jsem tomu. Pak si se mnou zatančil krásný ploužák a dokonce tanec, o kterém jsem mu minulý den vyprávěla, že jsem se ho naučila. Tu dámu už jsem pak nespatřila. Když jsme se loučili, dal mi krátké políbení na rty. Netuším, co si o tom mám myslet. Vím, že není můj majetek. A navíc, k čemu by pak byla všechna ta vyznání, pozdravy, úsměvy a slova? Mám mu věřit, nebo je žárlivost na místě? Děkuji za odpovědi.
Petr.13
Záleží především na tobě. :) Jaký jsi typ a to je asi na delší povídání. Na základě tvého textu bych tipoval, že může být trošku problém se žárlivostí, což mezi tebou a stydlivým chlapcem vytvářet zbytečnou nedůvěru a problémy.
Jemu může scházet sebevědomí, ale i slušné vychování. Opět na delší povídání, ale přímo k této situaci - žárlivost asi úplně není na místě, prostě to vezmi do vlastních rukou a zkus být v tom vztahu dominantní osoba, jestli to dokážeš a je to pro tebe přijatelné.