je to pieseň Marie Rottrovej-snáď to nikomu nebude vadiť,písať básne neviem,a táto je krásna,napriek tomu /alebo práve preto/,že moj vzťah k mame nie je ideálny... Je v celém světě jedinákdyž zapomínáš vzpomíná,co víš,jak se dnes má tvoje máma.Je v celém světě jedináa kolik že ti bylo let,když řekl jsi jí naposledže jí máš rád,že jí máš rád?Ten magický kruh bezpečíkam nesmí,co ti nesvědčía kdyby svět tě odepsalje někdo,kdo ti věří dál,je s tebou tvá máma.Ten věčný návrat v proudu letjak sluncem zalitý byl svět a děvče jiskřivé byla máma.Pak zrůzněná a bolavákdyž suverén ses na svět drala žádný anděl nezpíval na bílý sál Ave Maria,ave MariaOh,vy děti,tak dospělézas po heřmánku noc voní,dětská kresba ožívá,chvíle snůčas objevů a her chvíli platí...Hm,tvůj první krok i první pádnoc úzkostí i slunovratkdo jiný tě tak zná jako máma?A dnes už po sté čte tvůj pozdrav z cesta kytka v okně začla kvéstjen jako zas tě objímáa svátek má Ave Maria,Ave Maria.Jak malí zas jsme pokaždévšechno na očích nám poznázáři ůspěchů,stín našich ztrátjí po tváři čas dál kreslíměla nás a májak léta jdoukde je náš dík ?