Dobrý den, pořád nějak nemůžu pochopit svůj vlastní "stín". Chápu definici stínu - energie, která jednotlivci vlastně chybí, kterou postrádá jeho celistvost. Proto si stínovou podobu takové energie do života bezděčně (nevědomě) „přitahuje“, přivolává, nebo je ke stínové (temnější) podobě této energie „přitahován“. Může to mít podobu např. „nevhodného“ partnerství, závislostí, konfliktů, opakujících se problémů, ba i nemoci atd. Neustále mi do života přichází partneři (jakékoliv povahy), kteří mají jedno společného - buď nemají vyřešené vlastní bydlení (podotýkám, že věk je 45+ ..) a pokud mají, tak s neskutečným nepořádkem ve svém bytě. A když říkám neskutečným, tak opravdu myslím šílený, nepochopitelný, velmi hnusný a pro "normální" lidi nepředstavitelný. Je mi jasné, že toto je můj stín, ale nemůžu se dobrat jeho podstaty proč. V rodině, kde jsem vyrůstala, se k této otázce nic nevyskytovalo, vše stadardní, žádné výkyvy. Žádné stěhování, podnájmy, nedostavěné byty, hypotéky, nepořádek nebo lpění na domě, přehnaná čistota. Vztahy mezi členy rodiny takéž bezproblémové. A já nejsem žádný přehnaný pedant na čistotu,ale ani bordelář, prostě průměr, a bydlící ve svém bytě. Tak mi tedy někdo poraďte, kde se mi tento stín pořád bere.S jedním partnerem jsem to vydržela 2 roky, od dalšího jsem vycouvala hned po prvním shlédnutí prostoru, kde žije. U těch několik málo dalších bez vlastního bydlení jsem samozřejmě nebyla a netrvalo to tak dlouho, aby začali bydlet u mě. Co mi tedy stín zrcadlí? Jak se s tím vypořádat? Děkuji N.
Háňa*
.. opakujících se problémů .. Problémy se neopakují. Je to pořád jeden a ten samý, dokud člověk nepochopí, v čem je problém
Jinak, možná, že odpověď na svoji otázku najdeš ve své větě: "V rodině, kde jsem vyrůstala, se k této otázce nic nevyskytovalo, vše stadardní, žádné výkyvy."
Vše standardní, žádné výkyvy ...... možná, že máš být svědkem toho, že žít se dá i nestandardně - že vlastně žádný standard neexistuje. A že dokonce může doházet i k výkyvům, aniž by to někoho zahubilo nebo na tom bylo něco nepatřičného.
Pokud má člověk jasnou představu, co je normální, jak jsou věci správně a znervózňují jej výkyvy od něčeho, co považuje za normál, je dost pravděpodobné, že se bude potkávat právě s těmi "výkyvy", dokud nepochopí, že standardní nebo normální je úplně všechno, v čem je někomu dobře. Že všechno SE smí. Nemusíš to přijímat ani v tom žít, stačí jít prostě jít jinam, místo pohoršování se nad tím a snahy to měnit.