V prstech viny - Diskuze a zkušenosti

Tvé věty umrzají na blatníku,když přecházíme kolem.Trochu slepoty v uzavřeném kruhu krokuzabije jen slovo,nic víc.(Ve mně ani není.)Drtíme si kloubyod malíčkupo kotníkyve spletenci předvčerejších citů.V tělorytu okamžikuzrovna tak jako vymleté pohledy,jako domnělé tváře se jmény milenek,jako svíce, když ji z tvého dechu zebe (až k pláči)otáčíme tím kolem kolotočetrochu příliš nevědomky.Podej mi trávu, ... lásko (...?).Ještě neznám hebkost zimy ve článcích svých prstů,ještě neznám hebkost zimy v prázdném gestu,ještě trochu stříbrného chmýří...Vyfoukej mi pampeliškudo mlčení hadích stesků kolem dokola,co nosím na vějíři.Vztáhnu ruku po dotyku s nebesy,či kamsi nahoru, kde fouká umdlévavé světlo.Zazvoní rákos,proběhneš rukávemjak šedá myškaa zítra zase vyjde sluncenad strništěm parku nemocniceo něco bledší.(24.2.2008)