Renor
Teprve když hodiny začaly půlnoc odbíjet , květina poznala, jak ji samota bolí, raději začala své myšlenky zahánět, a vzpomněla si na první lásku svojí. Jak se těšila na každou schůzku s ním, až se jejich ústa v polibku střetnou, milovala ho celým srdcem svým, románek však utnul nedokončenou větou... A opět ji bylo smutno. Ano, ona ví...