Byl jednou jeden klaun a ten rozdávat chtěl smích.Chtěl, aby lidé byli šťastnia tolik mu záleželo na nich.Jeho oči byly pro druhé plné radosti,avšak on sám si dělal se vším starosti.Snažil se nedat svou slabost lidem najevo,oni ho ale začali nenávidět a ukazovali si na něho.Byl najednou sám se svou bolestí a doufal, že ho nesvede na scestí.Svitla mu však malá naděje.Viděl padající hvězdu, jež mu řekla, nic se neděje.Musí všichni opět vidět smích v tvých očích,musíš i ty vidět, že zem se stále točí.A jak dopadl náš milý klaun?To domyslet si může každý sám...