Rozdiel medzi nimi je v tom, že temperament je u človeka NEMENNÝ a súvisí so spôsobom ako na udalosti reagujeme. Oproti tomu charakter je formovaný zážitkami z mladosti ale aj neskoršími zážitkami, ich prežívaním a získavaním nových poznatkov. Charakter je formovaný aj silou, ktorú do zážitkov vkladáme a ako sme udalosťami zaujatý. Napr. cholerický temperament na veci a udalosti reaguje vášnivo a silne, ale či sa to prejaví aj agresívne a drasticky záleží práve od jeho charakteru, motivácii a sile zaujatia pre určitú vec.
Dr.Voštěp
ano, mám. Neměnného u člověka není nic A protože i ten temperament bude něják souviset s neuro.spoji v hlavě, které se během života u nás všech mění, bude se měnit i on. Je pravda, že v některém našem období jsou ty změny rychlejší (dospívání, puberta,..) ale postupně se (už jen z principu neuronových sítí) ty spoje řeskládávají neustále.
MG34
» Dr.Voštěp
Zatím jsem se k temperamentu moc nevyjádřil, jenom jsem interpretoval původní tezi, ale to co píšeš je důležitý příspěvek.
Temperament nepochybně LZE (dočasně) změnit chemicky - např. drogy, alkohol, atd. Možná pokud se dlouhodobě posune nějaká hormonální hladina, posune se dlouhodobě i temperament - v pubertě např. Pak je ale ještě otázka, jak se posune (právě ve smyslu těch nervových spojení) zvyk se k té posunuté hladině stavět. Stálým opakováním se to v mozku (ne)přijme za vlastní.
A taky se dá ten zvyk "přepěstovat" i bez chemie a hormonů. No a to už pak můžeme mluvit o těch "přeučených levácích". Vzorce vlastního temperamentu z dětství jsou dost silné a tipuju, že ty tam zůstanou už navždycky - tu více tu méně překryté.