doma jsme měli obrovského medvěda, choval se jako pes, chodil za mnou, hlídal mě, nechal drbat a byl to takový velký mazel a měl být muj. teda, já měla opět obavy, jako vždy, je to přece jen medvěd, ne? ale jemu to bylo jedno. dělal, že to nevidí. ale měla jsem dojem, že patří ke mě. sen to byl příjemný a pořád mě mrzelo, že jsem nenašla tu důvěru a nešla blíž. kdy se mi zase naskytne možnost, podrbat si medvěda, že? už od pondělního rána přemýšlím nad tím, co to mohlo znamenat. má někdo nápad?