Dnes jsem si vzpomněl, co jsem kdysi četl v nějakých astrologických příručkách (nechtějte zdroj, už vážně nevím), kde se často odvolávali autoři na "vyšší" a "nižší mravní základ". Například byla popsána pozice nějaké planety a bylo napsáno: "Při vyšším mravním základu bývá tato figura využita ve prospěch celku, nikoli jen osobní zisk." "Při nižším mravním základu dochází ke zneužívání této jinak dobré dispozice." A podobně.
A můj dotaz zní: Kde z radixu poznáte, zda člověk má "vyšší" nebo "nižší" mravní základ? A jak to vyložit skutečně objektivně (bez vlastní projekce)?
Lupi
Já ti nevim, karle: vždycky jsou tam dva extrémy a plynulý přechod. Buď se dá využít vlastní potenciál, nebo ho zahodit - tak bych to viděla. Vyšší - nižší mravní základy mně přijdou jako blbina: jo, můžeš to mít těžší/lehčí - ale kdoví, co je vlastně ok? Můj oblíbený Forrest (už to jméno - mňam!) nemá třeba rád trigony, natož sextily. Že když je jich tam moc, člověk zleniví....no, něco na tom je. Většinově to podle mě záleží na výchově, jak se uchopí. Třeba takový Saturn ve Štíru: samo o sobě to znamená "do hlubin jen zvolna, hošku, jen opatrně. Kdoví, co se skrývá pod kamenem....opatrně." No a teď takové dítě zvolí rodiče, kteří mu budou tlouct do hlavy, že něco jako "hlubiny" a "obracení kamenů" je naprostá volovina, blbost. Co z takového dítěte vyroste, asi není třeba rozmazávat. Kdyby jeho rodiče občas do těch hlubin jukli, pak vykvikli "jejeje" nebo tak něco - to by byla jiná. To dítě by aspoň vědělo, že něco jako hlubiny existuje, a že třeba opatrnosti. A kdyby takové dítě mělo rodiče.....no, řekněme, že duchovního jeskyňáře, mělo by naprosto vyhráno. Rozumíš mi, co myslím? Morál s tím má prd co dělat, že.
Lupi
» Mici Angóra
Hádám, že proto, že je nezvládnutej. Kvadráty jsou setrvalý bojový stav - leckdo to s nimi neumí. Tajga teda nevypadá zrovna na zločince