Ještě se sem píšou pohádky? - Diskuze a zkušenosti

Jsem tu celkem nový, tak nevím jestli a jak mě přijmete a taky nevím, jestli ještě platí výzva Twigginy psát sem pohádky, ale zkusím to.I když tuhle jsem napsal již před časem...Čilo, Čka a PtaČka i Pta byly obě nesmírně krásné. Čka byla navíc přívětivá a milá. Pta zase uměla nádherně zpívat. Každý, kdo slyšel její zpěv, byl jím jako očarován a nemohl odtrhnout oči od jejích překrásně zpívajících rtů.Čka i Pta žily spolu v lásce a přátelství, jedna pro druhou byla vším. Až jednou se objevil statný mládenec jménem Čilo. Netrvalo dlouho a Čka i Pta se do něj zamilovaly. Jedna na druhou začala žárlit, vytrácelo se jejich přátelství.Také Čilův jasný pohled spočíval na obou dívkách mnohem častěji než tomu bylo u jiných dívek. S radostí s nimi rozmlouval, se zalíbením a něhou se s nimi dlouze pohledem loučil, když odcházely.Přestože Čilo miloval obě dívky, milá a přívětivá Čka mu byla postupně bližší. Pta to s nelibostí pozorovala a semínko závisti a nenávisti se uhnízdilo postupně v jejím srdci, zapustilo kořínky a začalo růst. Nebyla daleko doba, kdy mělo také vydat své plody.Čilo a Čka se vídali stále častěji, procházeli se po loukách i pečlivě udržovanou zahradou, vysedávali na lavičkách a společně se přenášeli ve snách do říše budoucnosti. Pta, která vše zpovzdálí sledovala, se rozhodla ještě jednou pokusit o to, aby ona získala Čilovu přízeň. Věděla totiž, jak krásný má hlas a že jen těžko někdo odolá jejímu zpěvu.Když Čilo a Čka procházeli spolu zahradou, ozval se najednou kdesi za stromy její překrásný zpěv. Čilo se zastavil, nevnímal co Čka říká a jako omámený se vydal za hlasem.Na chvíli zahlédl mezi větvemi zpívající Ptu a pak mu opět zmizela. Vždy, když už se k ní blížil, Pta opět zmizela a její zpěv zněl v jiné části zahrady. Omámený Čilo běhal a hledal, snažil se dosáhnout to, co mu unikalo a co neznal a zatím ztrácel to, co mít mohl - svou milou Čku.Čka stála jako omráčená. Překvapila ji nejen Pta se svým úskokem, překvapil ji i Čilo svou nestálostí, s níž tak rychle zapomněl na jejich lásku a omámen hledá Ptu mezi větvemi zahrady. I rozlítila se Čka a s prudkou nenávistí se vydala i ona pronásledovat Ptu.Čka i Pta byly za svou nenávist potrestány. Pta se po chvíli nechala dostihnout Čilem. Její ústa zmlkla a omámený Čilo se je chystal políbit. V tom okamžiku se však její hebké rty změnily v ostrý tvrdý zobák. V téže chvíli doběhla také Čka, na jejíž prstech nenávist vytvořila drápy připravené zasáhnout proradnou Ptu. Ta se doproměnila v ptáka a rychle vzlétla. Čka, proměněná na kočku, jí stačila vytrhnout jen několik pírek.Od těch dob ptáci přeletují ze stromu na strom, lidé se obdivují jejich zpěvu, ale oni stále ve strachu unikají. Kočka se snaží člověku přiblížit, snaží se získat jeho přízeň, ale stále po očku nenávistně sleduje své zpěvavé soupeře.A Čilo zůstal dál člověkem. Žije ve své nestálosti a vrtkavosti. Svou rukou hladí kočku, svým uchem poslouchá ptáka a jeho srdce je jako mlha hnaná větrem.