Chtěla bych se zase zamilovat,určitě je to nádherné..už jsem to zapomněla...jen občas..když v noci odbíjí kostelní hodiny a v dálce zahouká vlak.. když padaj vločky na okenní římsu,když slyším zapomenutou a přece známou melodii,když k ránu šumí hvězdy...ten pocit,proběhne rychle jako blesk a nechá v srdci stopu,pokaždý,znovu a znovu...a pak přijde s ničím nesrovnatelný smutek,uvědomění...vždyť "moje" srdce je přec z kamene...