Duchovní četba - zkušenosti - Diskuze a zkušenosti

Všechny uvedené skutečnosti vycházejí pouze z mé vlastní zkušenosti, případně jsou okořeněny poznáním jiných lidí, s nímž je moje osobní zkušenost kompatibilní.

1. V zásadě rozlišuji dva druhy textů. První jsou ty, které vyžadují aby jim bylo při čtení rozuměno. Četba takových textů je namáhavější, protože vyžaduje využívání především rozumové stránky a potlačuje ostatní tři části mysli (vnímání, emoce, intuici) Druhá skupina jsou texty, které lze číst bez toho aby člověk jim člověk rozumněl. To znamená, že je lze číst třeba v originále dokonce bez speciálních jazykových znalostí. Dokonce lze čtení textu předstírat v případě, že neovládám písmo. (Ale pozor! Text je nutné přečíst předstíráním četby úplně celý!). Lze i nesrozumitelně mumlat nebo zpívat, ale vždy to musí být text celý. Tvrdím, že takovým textem stačí pouze soustředěně listovat (navnímat ho) a přesto člověk text přijme a porozumí mu. Je samozřejmě možné v případě zájmu vyhledat například nějaký překlad nebo komentář a přečíst si jej také. Není však nijak nutné číst text důkladně stačí letmo. Řídící silou takové četby je pouze zájem. Tato druhá skupina textů je typicky duchovní literatura.

2. Rozlišujícím znakem skutečně duchovního textu je, že poskytuje čtenáři za jeho úsilí \"jasný vhled\" tím, že se mu zpřístupňuje postupně na různých úrovních jeho mysli (vnímání, emoce, rozum a intuice). Síla textu a náš zájem nás pravděpodobně potáhnou až tak daleko, že se naučíme jazyk textu a postupně se text naučíme třeba nazpaměť. Tento jasný vhled není pouze mystická zkušenost odtažená od života, ale je to životní moudrost. Z tohoto důvodu lze brzy při četbě takového textu pociťovat zvyšování sebevědomí. Stačí například spontánně zopakovat nějakou pasáž, větu či sousloví z uvedeného textu, které nám uvízlo v paměti. Lze si také představit, či inscenovat zpěvem či tancem nějakou scénu v duchu a přehrát si ji. Duchovní text nám pomůže v každodennosti zaujmout vhodný postoj k problému (ásánu).

3. Podloží duchovního textu je totožné se snovou matérií a lze s ním zacházet podobně a podrobovat jej stejným způsobům výkladu a práce. Práce s touto matérií vždy ovlivní náš každodenní život, protože nám umožní vytvořit most mezi vědomou a nevědomou částí našeho života. Není v žádném případě pravda, že by duchovní text \"vymýval\" čtenáři mozek a zbavoval ho individuality. Většina duchovních textů totiž obsahuje především všelidskou zkušenost a umožňuje se nám napojit na prastarou lidskou zkušenost, bez níž je náš život bytostně ohrožen. Tato skutečnost má význam především v dnešní době, kdy nám průmysl štěstí vnucuje představu falešné individuality slogany zdůrazňujícími být více sám sebou tím, že se vymezím vůči ostatním (typicky hipsteři a další). Cesta ke svobodě a duchovnímu zdroji však vede přesně opačným směrem, totiž být méně \"sám sebou\" a být více tím kým skutečně jsem v kontextu lidstva.

4. Duchovní obsah textu nám může velmi silně zpříjemnit chvíle samoty natolik, že ji začneme vnímat jako neuvěřitelně sladkou skutečnost. Uvědomíme si, že podobně sladká je i samota, kterou prožijeme ve smrti a že smrt je vlastně léčivá.

5. Jakkoliv se styl duchovního textu může zdát zpočátku málo srozumitelný, čtenář brzy zjistí z práce s textem, že styl duchovního textu je vlastně reportáž nebo cestopis.