byl v údolí, kde s hadem meditoval Buddha. Šel k němu a ten had se do něj zakousl /měl hodně zahnuté zuby) a prokousával se mu tělem a šíleně to prý bolelo.A Buddha mu říká, že to musí vydržet, že ho to vyléčí a tak se had dál bolestivě prokusoval celým tělem, nkd evylezl a jinde zase začal.
Potom se přesunul na horu (byla hodně vysoká a strmá) - měl z toho strach. A tam byl Jung a říká mu, že má strach z lidí.
movvin
wau to musel být i prožitkově dost hustý sen... vidím hada jako sebepoznání a ano měl Buddha pravdu, že to musí vydržet... ono takové sebepoznání je dost bolestivá záležitost, zavrtávat se hloubš a hloubš.
Ta hora v souvislosti se strachem z lidí... to jsou pozdější reakce okolí... bude potom taky těžké to okolí pochopit, protože s tím sebepoznáním přijde zákonitě změna moje a následně i lidí okolo na mojí změnu.