Proč stále nestíhám - Diskuze a zkušenosti

Háňa* Tohle nějak nemám. Jediné, co mě časově ve městě zajímá, je, v kolik hodin mám nástup do práce a v kolik končím. Tomu se samozřejmě přizpůsobím. Vstanu, dopravím se tam, a po dobu směny dělám, co se po mně chce, co jsme si se zaměstnavatelem ve smlouvě dohodli. Ale vstávám tři čtvrtě hodiny před odjezdem, abych se v klidu probudila a vypravila a další čtvrthodinu počítám s rezervou na cestu, co teď dojíždíme.

Kromě té práce mi život běží taknějak svobodně - když se mi chce, udělám za den práce neskutečně, když ne, neudělám nic. Nechávám si svoje tempo a zatím se ještě nic neposralo ani neuteklo

Slovo "stihnout" ani k životu nepotřebuji. Co všechno mezi narozením a úmrtím stihneme, vlastně vůbec není důležité. Žádná medaile stejně nebude

Důležité je, jak si to užijeme a jak nám při tom žití je. Buď hezky nebo blbě a nebo nevíme, páč nemáme čas se vůbec pocítit - být v sobě a vnímat se.
Mně je celkově celkem hezky. Zažívám samozřejmě i chvíle nepříjemné, protože i ty k životu patří, ale ne z důvodu zbytečného spěchu ...

Stejně, jako eskalátor jede a není tedy nutné po něm běžet, aby se člověk dostal, kam potřebuje, jede i život.