Mozková mrtvice - Diskuze a zkušenosti

Do-u-ší Mojí mamince bylo 33 let, když jí "ranila mrtvice" a já tehdy tříletá. Nepamatuji se, jak fungovala "za zdrava". Vím jen, že se jí snažili odstranit krevní sraženinu chirurgicky(měla po celé délce vpravo na krku obrovskou jizvu), ale k té operaci přistoupili až se zpožděním(snad 2-3 týdny), protože ze začátku měli podezření na mozkový nádor. Nikdo nepředpokládal mrtvičku u tak mladý ženský. Zůstala ochrnutá na levou půlku těla a to tak, že rukou nepohnula vůbec a nohu se spadlou špičkou předhazovala švihem v bocích před sebe tak, aby přenesla zátěž na levou stranu pod menším úhlem (nohy vůči terénu) mnohem dřív, než by se noha kolmo k zemi podlomila v koleni. Možná teď popisuji zbytečný detail, ale měla úžasný vychytávky, jak fungovat s ovladatelnou půlkou těla aby zároveň vyrovnávala to "závaží" plegie levých končetin. Mluvení jí sice fungovalo(rozdíl od pravostranných), ale kolikrát vůbec nepobírala pojmy.
Běžná věta: "No koukej jak ten blbinec zase netodlenctuje! Utentuj to, ať to funguje."
Anebo jí popadl záchvat smíchu, že jí táta řekl do telefonu /a teď tu část věty přesně vyslabikovala / a svítily jí z očí otazníky, jak vůbec netušila, co se tam skrývá za slova, natož jakého významu....
Zvládala všechny domácí práce půlkou těla tak bravurně, že mi ani nepřišlo, že by se mohly dělat i "obouruč". Pamatuji si, jak mi babička v šesté třídě vysvětlovala, že když budu vytírat s hadrem na koštěti aniž bych zapojila i levou ruku, nebude mi nikdo věřit, že vytírám pořádně. Přitom ono to šlo "jednoruč"vytřít pořádně, jen to trvalo značně déle...

Pravostrannou mrtvičku měl Neckář. A skláním poklonu jemu i jeho bratrovi za trpělivost. Jak se říká, že koktaví nekoktají, když zpívají, tak i pravostranní mrtvičkáři líp poskládají slova (a kór známých písniček) zpěvem. Chce to nějakou známou "vodrhovačku", hospodskou lidovku nebo šlágr třeba z večerníčků. /..utržené sluchátko...taky jedno zvířátko...
V melodii se slova chytnou , uvidíš. Zkuste to!