Vážení virtuální přátelé. Včera v noci jsem se zde pokoušela vyprovokovat jednu nudící se osůbku k soutěži o nejšílenější pohádku. Sama za sebe jsem slíbila, že do dnešního večera nějakou vymyslím a napíši. Trochu mě zaskočila návštěva a tak na vymýšlení nezbyl čas. Ovšem sliby se mají plnit a tak jsem zvolila schůdnější cestu. Budu Vám vyprávět pohádku, která se v naší rodině traduje již po generace. Co si jenom já pamatuji, tak už moje prabába ji vyprávěla svým dětem a já doufám, že ji jednou budu vyprávět svým, dnes ještě příliš malým vnučkám.Je to příběh, který se odehrává v malé šumavské vísce a kdo ví, možná se opravdu stal. Je to ve své podstatě taková pohádka ze života a ruku na srdce, i když je stará možná víc jak sto let, tak se může kdykoliv opakovat i v současné době. Nemá žádný název, ale já si myslím, že „Honza filuta“ by byl velmi příhodný.
Mám moc ráda pohádky J.Š.Kubína ( obzvlášť z knížky Strakatý Máslo, neznáte to někdo?) Tahle by mezi ně mohla docela směle prokličkovat... Tos teda, Twiggino, nasadila pěkně vysokou laťku!