Pavel Špatenka - Requiem za lásku ( Psychologie.cz ) - Diskuze a zkušenosti

dan162 » vůně podzimu Za socialismu, kdy jsme vyrůstali, byl tlak zvenku na každého, všudypřítomná přetvářka, nic o bytí sami sebou. Za našich rodičů ještě hůř, tam se vyhazovalo z práce. O generaci dřív se lidi rovnou likvidovali, jedno zda to dělali Němci nebo komunisti. A ještě před tím panovala poslušnost a hierarchie.

Až nyní dozrávají lidé, kteří těmi dobami jsou ovlivněni jen málo.

dan162 Výborné čtení. Mimochodem tady někde je odpověď na to, proč hodně starších lidí je čím dál horších. A kdesi na začátku je nějaká "nicotná" příhoda, odmítnutí.

Najdise.cz » dan162 Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele vůně podzimu, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====

Přetvářka za socíku, jo?

A mně se Ti to ještě před pěti minutama v paměti skvělo takový poctivý a ryzí

I přes tu deziluzi, ale musím podotknout, že od doby kamenné, kdy si lidé obyčejně vystačili s kyjem, dlouhými samičími vlasy a jeskyní, se o určitý společenský posun a vývoj nepochybně jedná.

Najdise.cz » dan162 Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele vůně podzimu, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Taky mi přišlo.

Na druhou stranu je třeba říct, že na starší lidi s v tomhle směru lidi v mladém a produktivním věku nejspíš stěžují od nepaměti ...

I když není jasné, jak hluboko do minulosti. Nebudu se stavět do role, že si něco pamatuji z případných svých minulých životů ... i když tady by se to šiklo, trochu ezo zamachrovat, budu si raději dál pěstovati kult "osobní poctivosti".

Otázkou však i u tohoto tématu zústává: Jak na tom s ním SKUTEČNĚ jsem

dan162 » vůně podzimu Když ty lidi znáš, tak za x let vidíš, kam se posouvají. Nikdo netrčí namístě.

A jak na tom kdo je ? četl jsem parádní povídku, kde lidi házeli do jediné budoucnosti. Poušť, domek, "přírodní" překážky, a kdo měl co v sobě, to mu často znemožnilo problém vyřešit. Sakra co to bylo za knížku :-( začali v hospodě, někdo ze skupijny měl peníze, koupili si výbavu a proviant a šli. První domek lidi likvidoval jen sešli z neviditelné cesty. Tak šli dál. Našli vymřelé město, udržované roboty. Některé skupiny vymřely, z jiných zbyl jeden, dva. Někdo v poušti začal farmařit, jiná se sladila se zpěvohrou, další zmizeli do lákavých světů, jednosměrně. V hospodě hrály tři divné existence nezúčastněně mariáš, ale jednou hodili lano chlapovi, kterej špatně ale lidsky volil - zachraňoval kamaráda (robota), kterej se sesul v písečném svahu. Přežívala nějaká náboženská skupina, uctívala nějaký nesmysl a přesná rigidní pravidla. Druhý rok putování se chlap s ženskou vrátili k domku z počátku, odmetli cestu ke dveřím a prošli ven, do Nového Světa. Asi jsme na tom stejně jak lidé hození do té budoucnosti - někdo hledá, někdo rezignoval, někdo spokojeně nebo nespokojeně přežívá, někdo umřel a někdo našel.

Najdise.cz » dan162 Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele vůně podzimu, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Já to myslel sebezpytujícně ve smyslu: Nakolik sám sobě nalhávám

Nebo aspoň pracuji s možností, že to nejspíš nebude úplně tak, jak si myslím, že to je ...



Tak to jsem četl taky! To byli Broučci, autor Karafiát a dobře to dopadlo ... snad dokonce i happyendem

dan162 » vůně podzimu Já ti dám Broučky To byla nějaká ta perla sci-fi !

Nakolik sám sobě nalhávám(e) ? No když to je jen v hlavě, tak si mohu nalhávat cokoliv. Když se situace opakují, mám facku z první ruky, tak těžko si něco nalžu, bolí bolí. Leda bych to svedl dle návodu v článku na okolí, ti mizerní druzí ! A ne ? A když je každý den jiný a přece krásný, tak si taky nic nenalhávám, to taky zažívám z první ruky.

Já osobně jsem na dlouho šel tou sestupnou větví, obrana, pevnost, pak jsem udělal průvan, zboural ji a jdu někudy tou pouští, hledám. V životě je možné se pohybovat tak i tak.

Najdise.cz » dan162 Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele musiúa, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Si myslim, že všichni jdeme občas pouští, občas máme tendenci tvrdnout kvůli obraně... štěstí je, když to dokážeme vidět a přijímat a něco si z toho vzít - prostě prožívat a nestydět se, neodsuzovat sám sebe... netvářit se, že jsme svatí, bez hříchu a že nechybujeme...

nedávno jsem tady zahlídla tvůj elaborát o lásce, a něco to ve mě rozezvučelo, jen tomu musím dát čas, zatím jen tohle - zdá se, že máme tendence pro samé nádherné výšiny, opomíjet krásu údolí, temných lesů, strmých svahů a divokých toků řek... myslím tím třeba to, jak se snadno uvrtnem do přesvědčení, že jediná opravdová a hodnotná Láska je ta neosobní, všeobjímající a nevztahující se, a klidně kvůli tomu odsuzujeme vše ostatní jako něco nezralého, menšího a sobeckého. A nenapadne nás, jak moc tím tratíme. A jak moc jsme (zase) vedle...

dan162 » musiúa Myslíš schválně do té Lásky nevkročit, protože ti pak kus světa zmizí, protože je prožívaný jinak, víc z nadhledu ? Já do Lásky ještě nedospěl, tak nevím.

No já ho nesmažu, i kdybych tu zase nějakou dobu nebyl, tak si ho najdeš. A možná vznikne ještě jeden elaborát (každý den mne tu něco posune).

Najdise.cz » dan162 Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele musiúa, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Myslíš schválně do té Lásky nevkročit, protože ti pak kus světa zmizí, protože je prožívaný jinak, víc z nadhledu ? Já do Lásky ještě nedospěl, tak nevím.

***

já ti asi nerozumim teda rozumim tomu cos napsal, ale už né proč... zkus na mě jít jinak...

dan162 » musiúa Láska s velkým L je pro mne...vlastně nevím co, řekněme směrovka, možná trend, přání, sjednocení mysli s pocitem, harmonizace vnitřku... Ale i když v ní nejsem, tak vnímám čím dál víc to krásné, přesně jak jsi popsala od údolí po řeky, ale i po škaredý most a nemyslím si zatím, že by mi to pak zmizelo, že tu krásu bych ztratil. Nebo jo ?

Najdise.cz » dan162 Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele musiúa, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Sice jsem to myslela jinak, a nejsem fundovaná, aneb nemám mandát něco "tvrdit", ale co mi zatím život ukázal - myslím, že tohle skloubit - krásu výšin a přitom neztratit tajemství a krásu temných údolí - je náš úkol. Myslím úkol dnešního člověka. Ono to není tak snadné, jak se na začátku zdá. Proto stovky a možná tisíce let, lidé oddělovali, žili v ústraní, vzdávali se "obyčejného" života, pokud chtěli dojít až "nahoru".

Abych ti odpověděla, krásu neztratíš, ale může se stát, že budeš sám... a to právě mnohdy vede k tomu, že můžeš začít říkat a časem uvěřit tomu, že krása zalidněných údolí je něco míň, než osamělá krása vrcholku hory (tak jsem to myslela prve).

Snad je mi rozumět aspoň trochu.

dan162 » musiúa Myslím, že ti rozumět je. Asi. Děkuju. Zajímá mne, jaké to je zevnitř. I když netuším, proč se tam má mysl cpe, ale snad ví proč.

No samota mne netíží, například jako správný introvert vypínám rádio, když jedu sám, aby mne nerozptylovalo. Extrovert asi má pak problém.

Najdise.cz » dan162 Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele musiúa, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
S tebou je to těžký to může bejt nekonečnej rozhovor, sis to zase otočil - právě že samota je fajn, ale já nemluvím o téhle samotě, mluvím o tom, když jsi na místě, na kterém zrovna nikdo není... i tohle může být fajn, ale to je právě ten problém, může to vést k pocitu jedinečnosti/vyjímečnosti a vyvolenosti... já to řeknu takhle, člověk nesmí zapomenout na to, že byl nejdřív dítě a že to dítě je pořád jeho částí, jedině pak se může k dětem chovat jako k sobě rovným a nepotřebuje příručky o nevýchově

dan162 » musiúa Jo, je to se mnou těžký, nevím proč. Díky za čas, který zde věnuješ, dokud ho zde věnuješ, i když je to těžký. Něco dělají neshodné slovníky, něco jiné myšlení, něco to že nevidím nebo vidím jinými brýlemi. Mám taky důraz na přesný význam slova než pocit slova, okolnosti slova...

Neznám pocity něčeho, co jsem zažil jen dotykem, lehce. Ale teď té samotě rozumím - i když mi nesedí slučitelnost pocitu nadřazenosti s pocitem odevzdání se něčemu (vesmíru, přírodě, Bohu, který považuju za podstatný pro rozpuštění důležitosti Já i pro Lásku).

Pocit výjimečnosti bych rozuměl, ale ono i tak je dost lidí podobných, aby mohli se necítit výjimeční mezi sebou, ne ? Výjimečný je vlastně každý, kdo se v čemkoliv pohybuje v extrémech i normálního rozdělení, může třeba jen hrát výborně kuličky a musí se srovnat, že přesto není nadřazený. My tady na foru jsme výjimeční, když vezmu, že většina lidí nerozebírá takhle své problémy a přesto nejsme nějak víc než zbylá většina.

Najdise.cz » dan162 Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele musiúa, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Ha! začínám rozumět tvé řeči - jsem tušila že tohle napíšeš a je to zase jiné téma, než o kterém mluvím já právě se snažím používat slova co nejpřesněji vzhledem k tomu co chci říct, jenže ano, jde se na to podívat z úplně jiného místa a vidět jiné téma...

nic takového o čem mluvíš ani nenaznačuju, je snad školák víc než batole? je kytka důležitější než motýl?

a nenech se mýlit, pocit odevzdání se něčemu je s pocitem nadřazenosti slučitelný dobře, to co popisuješ to rozpuštění, pokud v něm zůstaneš, už o tobě nejspíš nikdy nikdo neuslyší.... pokud z něj ale vystoupíš aby ses podělil, může se stát, že začneš žít jen ze vzpomínky, a tomu se říká "jasná mysl" - projevuje se to různě, pořádáš přednášky, semináře, píšeš knihy, nebo mudruješ jako teď já ... a zapomeneš se do toho stavu vracet... prostě pokud se na tu Horu už nevrátíš a neběháš pořád nahoru a dolu (což je ale dobré pro kondici:) začneš žít z minulosti, ze vzpomínky na něco vyjímečného, takže to nakonec "ztratíš"... zůstane ti jen chytrost, a pocit vyjímečnosti...

..ale upřimně, o tomhle já vůbec mluvit nechci a tak už nebudu...

dan162 » musiúa Fajn, že začínáš rozumět mému myšlení, aspoň někdo. Snad jsem už pochopil, co jsi mi prve chtěla říct. Že z Olympu se málokomu chce dolů ke "krásám potoků", a že je škoda takové omezení.

Neuměl jsem si představit, jak v historii věřící, skutečně věřící lidé se mohli chovat na druhé straně tak nelidsky. Slučitelnost odevzdání se a nadřazenosti bude asi ze stejného soudku, který sice zatím taky nechápu, ale současně to nepovažuju pro mne za nějak extra důležité.

Ok, mluv o čem mluvit chceš, to je jasné , taky tě rád čtu (jak to tu někdo napsal).

Najdise.cz » dan162 Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele musiúa, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
"ale současně to nepovažuju pro mne za nějak extra důležité." tak! obyčejnej poctivej život tady a teď... totiž, o tom jsem začala mluvit - láska romantická, partnerská, mateřská a jánevimjaká, i když je trochu sobecká, není míň než ona všeobjímající a nic "nevyžadující", jedno bez druhého, není celé...


děkuju, i já si s tebou rádá povídám!

ale teď du