Plán duše....? - Diskuze a zkušenosti

Háňa* Ne, neztotožňuji se s tím. Tedy alespoň ne v této podobě.
Nemyslím, že si duše plánuje, co se chce naučit, ale spíš jaké situace si chce zkusit prožít. Jaké prožitky, zkušenosti a poučení si z nich odnese, to už potom záleží na "vyspělosti" té které duše.

:o)) Nori » Háňa* Ok, Situácie sú súčasťou plánu a dokonca existuje možno viac verzií v danej situácii. Ak urobím A , môžu nastať cesty A, B, Č.... A znova ak prídem k ďaľšiemu rozhodujúcemu okamihu, tak sa to opakuje....

Trochu teórie do toho vložím,nie kvôli hre so slovami.
Plán: má cieľ, ktorý chceme dosiahnuť v určitom čase a s určitými prostriedkami.

V tomto kontexte, ako mám ako človek, ak chcem , naplniť svoj plán duše ak ho pri narodení ja ako človek zabudnem, hoci moja duša ho vie?

Ide mi o cestu, spǒsob ako sa k tomu plánu dostať, priblížiť, rozoznať ....

Pripúšťam, že možno to vǒbec nemáme vedieť.... No zvedavosť mi pracuje

Háňa* » :o)) Nori Právě proto potřebuješ víc životů, aby sis prošla více cest.

Duše neví, co je chtění, neplánuje si CÍL. Její cíl je přece zase tam, odkud vyrazila - tam je doma, tam má start i cíl - je jen na "pochůzce".

To mozek plánuje, čeho chce dosáhnout, kam dojít a čeho docílit. To on v tom dělá bordel, vytváří svým chtěním zbytečné tlaky ... Duše si to užívá - prostě jde po cestě, když dorazí na křižovatku, někam se vydá, třeba tam, kde ještě minule nebyla, aby poznala něco nového ... prostě žije situace a vnímá je všechny jako přínos - poznání.
V ideálním stavu ovšem - pokud už je ve stavu, kdy se nenechá manipulovat mozkem. Kamarádí s ním, spolupracuje, ale nenechá ho být šéfem.

Ale takových duší je na světě myslím málo - proto tolik lidí řeší stále nějaké problémy, z nichž většinu vyrobil jejich vlastní mozek - zotročil duši, stal se šéfem, a teď ji v tom poznání zbytečně brzdí.

:o)) Nori » Háňa* No jo keď rozum šéfuje , dáva presne takéto otázky a bombarduje pochybovačnosťou....

Počula som už radu : vy sa na rozum a vnímaj
Zase raz vyhral hajzlík

Háňa* » :o)) Nori
Vyhrát může, když přistoupíš na to s ním soutěžit.
Na každou soutěž musí být dva.
Duše nepotřebuje soutěžit ... ano, té stačí vnímat

:o)) Nori » Háňa* Hanička, stále obdivujem na tebe ako vieš málo slovami povedať tak veľa ... Ďakujem

Háňa* » :o)) Nori Málo slov ? No, zrovna tady jo, ale jinak říkají, když jsem zrovna "v kondici", že Hrabal musel být můj nemanželskej strejda

Dík

:o)) Nori » Háňa* Áno, ja ťa tak vnímam a s Hrabalom to už máš bonus

Háňa* » ohenvoblacich Možná se ta duše při nějaké té pochůzce někde zasekla, zalekla, utekla, ... neprošla, kudy se jí chtělo jít. I za to může mozek - ten vyrábí i strach. Prostě ji zastavil a z toho místa, z té situace, odtáhl pryč.
Asi proto se na stejné místo potom vrací, často několikrát - chce jím projít, chce absolvovat i tuhle cestu. Cítí tam dluh.
Ale jednou to dá a projde

Najdise.cz » Háňa* Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele evanda22, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
vysvetlila si to tak ako to vnímam aj ja.

Háňa* » evanda22

ohenvoblacich » Háňa* Možná.....že jsou ale některý zkoušky vostrý jak chilli papričky! taky by mě zajímalo,jestli se ty nesplněné lekce přiostřují,jakože ve smyslu: takže zase nic? tak tumáš,dostaneš naloženo ještě víc!
No já nevim,strach je spíš instinkt,nutný k přežití.A při posledním nezvládnutí lekce,jsem se řídila asi vůbec nejvíc v životě.Čistě a bezelstně.Následky pociťuju dodnes.



To teda doufám..

Háňa* » ohenvoblacich Myslím, že ne. Že jednak se nejedná o zkoušky - není, kdo by nás zkoušel , každá duše si jede vývoj sama za sebe, a jednak není ani důvod nikoho ani za nic trestat. Nevědomost nebo nezkušenost není žádný prohřešek. Však se i říká "učený z nebe nespadl".
Ta zdánlivá větší ostrost a pocit trestu může být dána zase mozkem - když už někde byl a nedal to, podruhé už je víc nejistý. Potřetí zase víc ... Čím víckrát se o něco neúspěšně pokouší, tím větší vítr z toho má a zdá se mu to těžší. Zase jenom mozek - nechce tam, kde nepochodil. A snaží se duši brzdit, bránit jí, dělat jí nepříjemno - nakazit ji svým strachem - že to může vnímat jako trest - možná - nevím.
Mozek skutečně považuje kdeco za selhání hodné potrestání. Duše nic takového nezná.