Naša duša si pred narodením naplánovala život, to, čo sa chce naučiť . Spolu s ostatnými dušami, ktoré sú súčasťou jej plánu. Určite ste to už veľakrát počuli, čítali, možno aj vyslovili a stotožňujete sa s tým. Ja tiež. Keď sa však pýtam seba aj ľudí okolo mňa, prečo teda ten plán našej duše nepoznáme, tak nenachádzam uspokojujúcu a určitú odpoveď.Pochybujem o zmysle celého plánu, ak ho urobíme a potom keď sa narodíme, zabudneme ho. Má byť hádankou? Načo ho tvoríme, ak ho možno len náhodou naplníme, alebo sa k nemu ani nepriblížime?Ako to vidíte , vnímate vy?
movvin
Nečetla jsem tu odpovědi..... ale dám takový příklad.... žena co je neustále týrána a ponižována muži, vědomě by se asi vzdala takového plánu své duše jenže v tom případě by se pak nenaučila tomu co má... a to že si má vážit hlavně sama sebe, že partner co na ní vztáhne ruku, nebo jí slovně manipuluje si jí nezaslouží a dokud se tomuto nenaučí, tak se bude stále dokola učit a plán bude přitvrzovat.