Ahojte, už před cca měsícem jsem vám sem psal, že se rozcházím nedobrovolně s přítelkyní, která se podle svých slov už ve vztahu tolik nebaví, prý jí mé chování nestačí a přestala mě milovat ( vše přišlo ze dne na den ). Nakonec to dopadlo tak, že jsem se nechal vytočit a vlastně se rozešel já, protože stále nebyla schopná vše vyřešit, chtěla jen čas na promyšlenou, který jsem já, krátce před přestěhováním do Prahy kvůli škole, neměl...Chtěl bych znáš vaše názory ohledně toho, co po rozchodu dělat, aby jste na vše co nejrychleji zapomněli ? ... Byli jsme spolu přes 20 měsíců, podle mého většinou šťastně, rok jsme spolu jako studenti bydleli( je nám oběma 21) a mě to jde samotnému stále strašně těžko, idkyž se snažím něco dělat, obnovil jsem několik kontaktů na které jsem (bohužel) trochu pozapomněl, stále se cítím, že mi něco(někdo) chybí a cítím se strašně osamělý, možná díky bohu, že mne nic horšího zatím v životě asi nepotkalo, ale stejně se tím strašně užírám, už i přestávám věřit, že se dáme zase dohromady, což jsem si ještě před pár týdny nedokázal ani představit, rada by se hodila :) díky, Dany
Danylo
» Freja
snad říct jen... pozdě bycha honit ... jinak kdybyste jí viděli, tak byste i jen podle zevnějšku pochopili mou náklonnost ale jak bylo řečeno, život je krátký na to ztratit čas řešením problému, kterému jsem zjevně moc předejít nemohl... já jak jsem zmínil jsem celkem konzervativní, ale zase nevěřím na nějakou pravou lásku a podobné ,,nesmysli´´ podle mě i ta nejpravější láska nemůže fungovat pokud oba stoprocentně nechtějí, což bude i náš problém.