Všiml jsem si toho hlavně u žárlivců , takových těch silnějších. Na jednu stranu svému protějšku dělaj ze života fašírku a neustále ho stresují (kupodivu , protějšci si často zvyknou , z počátku jim to dokonce lichotí) , ale i když nakonec třeba k nějakýmu ústřelu bokem dojde , nechtějí končit. Spíše toho druhýho zahalí ohromným pocitem viny , selhání , prostě pozen.Ale jak zde padlo v jiné diskusi , existují opravdoví machři údržbáři. Vztahy různě z krizí vytahují nad hladinu , dělají mračna kompromisů a tak...sorry , že to nedopíšu...mám průjem a musim..
montéři vystoupili ze dvanáctsettrojky tak jsme tu paninko se kouknout na ten krám máme dlouhou hadici hó hó vy pěkný trojky učně pošlu pro svačinu pak se do vás dám
montér údržbář ten to umí s paninkama a zná každej vtip montér údržbář svačinu sežral a řek nebylo mi nic a je mi líp
paninko tady koukám že už vám to teče vytáhnu péro - nebojte se je to drát a to je vůně jak ta buchtička se peče utahováček po šichtě vždycky musím dát
montér údržbář ten to umí s paninkama a zná každej vtip montér údržbář svačinu sežral a řek nebylo mi nic a je mi líp
THX1138
» HappyLu
Buď ráda za zpoždění. Já když jezdil na střední vlakem, tak se nám nejednou při velké povětrnosti stalo, že jsme zastavili uprostřed lesa, průvodčí vstoupil do vagonu s pilou v ruce a požádal nás o pomoc při odklízení kmenů na kolejích :D
Je to adrenalin, když se kolem Tebe ve vichru kymácí stromy, a ty víš, že mohou stejně jako jejich kolegové každým okamžikem padnout na koleje, kde právě stojíš