Urcite z vas nekdo zazil pocit, ktery je na zacatku zvlastni.....Ja toho cloveka znam dlouho. Ale nevite odkud to prameni. Nebo spis jako bychom spolu zili a o vikendu k sobe prijeli. I kdyz toho cloveka znate jen 3 tydny...Je to z minulych zivotu??? Nebo co to je?
Glimmer Man
Troufám si říct, že vím, odkud toto pramení.
Je to sebeklam. Něco, čemu prostě chci věřit a hledám to tak dlouho, dokud to tam prostě neuvidím.
Určitě jsi někdy slyšel rčení, že láska je slepá. A to je přesně ono.
Původ je prostý - chemická přitažlivost, feronomony, volání přírody... Prostě vyčucháš ve své okolí vhodnou samičku a mozek se ti zblázní. Těm slabším (nazývám je pytlomysliteli) se někdy přepne i na druhej mozek v rozkroku. U takové osoby prostě cítíš něco, co je pouze záměrné dílo přírody, abychom nevyhynuli, ale jelikož jsme už všema těma "tajemnostma" příliš deformovaní, začneme pro to hledat jiný název nebo tomu ještě přidávat vyšší smysl.
Pak je prostě snadné nabýt dojmu, že se známe dlouho a že to má kořeny v minulých životech.
Obvykle to končí tak, že po opadnutí chemického omámení, začnete být každý úplně jiný. A pak je to jen otázka emoční inteligence, jestli spolu dokážete vydržet nebo ne.
THX1138
» Glimmer Man
Co když je ta chemická přitažlivost a feromony způsobem jakým se projevují dojmy z minulého života??
Zažil jsem to také s jednou dívkou. Od první chvíle, co jsem ji uviděl, jsem měl naprosto samozřejmý pocit, že k sobě patříme. Přesně tak, jako bychom se jenom pár dní neviděli. Nešlo vůbec o to, že bych přepínal na záložní mozek :D Netrvalo to dlouho a začali jsme spolu chodit. Ale měli jsme to přesně naopak, než na co se tady poukazuje. Prvního půl roku to byla taková menší Itálie. Neustálá nedorozumění, každý den, až jsem toho měl opravdu plné zuby... Vypadalo to spíš, že se rozcházíme. Ale pomalu se to zlepšovalo a nakonec, když už jsme si opravdu rozuměli, tak jsme se skoro po 5-ti letech rozešli :D Zkrátka to bylo trochu naruby, ale můj vnitřní pocit, že se známe déle, ten se nikdy neměnil.