Najdise.cz ... najdi a poznej lidi, kteří se narodili ve stejný den jako ty ...
můžeme vůbec rozumět opačnému pohlaví? - Diskuze a zkušenosti
- Astrologie
online Osobní horoskop (radix) Partnerský horoskop Tranzitní horoskop Psychologická astrologie Online výpočty
solár, direkce, revoluce, kompozit a další ...
Lunární kalendář
- Horoskopy 2024
kalendáře a jiné Znamení zvěrokruhu Partnerský horoskop Ascendent a Descendent Horoskopy na rok 2024
Čínský, Keltský, Výklad karet, Léčivé kameny, a další ... Kalendáře na rok 2024
Čínský horoskop 2024
- Slavné osobnosti
astro databáze - Narozeniny
jména, svátky - Numerologie
online - Poznej
znamení - Galerie
uživatelů - Diskuzní
fórum
můžeme vůbec rozumět opačnému pohlaví?
28.06.2016 - 18:48
skalnicka
můžeme vůbec rozumět opačnému pohlaví?
Nedávno jsem potkala ,,toho pravého". vnímavý empatický muž, se kterým jsem se cítila, jako bychom se znali odjakživa. tohle se mi ještě nestalo. rozuměli jsme si beze slov, četli si myšlenky od první chvíle.už vím proč - byl to gay.myslíte si, že je možné najít takové porozumění s heterosexuálem?máme (muži a ženy) vůbec šanci si vzájemně porozumět nebo se můžeme jen tolerovat?zažil to někdo?
Stránka:
1 2
28.06.2016 - 22:44
| Filtr
Háňa*
» skalnicka
Jak ? No, normálně - prostě milovat. Stejně, jako miluješ třeba vítr, přestože nejsi meteorolog a o důvodech, proč fouká zrovna tak, jak fouká, nevíš nic. Prostě milovat skutečnost, že je a s úctou a radostí si užívat to, co "produkuje" a co je ti příjemné.
K čemu potřebuješ, aby ti druhý rozumněl ? K tomu, aby se mohl chovat, jak ty chceš ? To přece nemá se souzněním duší nic společného
K čemu potřebuješ, aby ti druhý rozumněl ? K tomu, aby se mohl chovat, jak ty chceš ? To přece nemá se souzněním duší nic společného
28.06.2016 - 22:49
| Filtr
Háňa*
» skalnicka
Selhat ? To je o chtění - je jedno z které strany - často z obou. S láskou to ale nemá nic společného.
Ale už nic neříkám - to je jinde. Selhat v lásce, to fakt neumím, v tom ti neporadím
Romantička
Neznám racionálnějšího člověka, než jsem já ... ikdyž, jednoho vlastně jo
Ale už nic neříkám - to je jinde. Selhat v lásce, to fakt neumím, v tom ti neporadím
Romantička
Neznám racionálnějšího člověka, než jsem já ... ikdyž, jednoho vlastně jo
28.06.2016 - 22:53
| Filtr
Háňa*
» Sosna zvlčelý
Já chlapobaba ... akorát částečně invalidní - nemám ho
28.06.2016 - 22:59
| Filtr
Háňa*
» skalnicka
Nijak. Proč bych měla DĚLAT někoho šťastným ? Copak on není šťastný sám od sebe ? Jestli ne, neudělám nic - jen mu budu sloužit jako roztleskávačka
Ideální stav je, když se potkají dva, co jsou šťastní i bez sebe - pak budou šťastni i spolu a jejich štěstí se znásobí tím, že ho spolu sdílí.
Ideální stav je, když se potkají dva, co jsou šťastní i bez sebe - pak budou šťastni i spolu a jejich štěstí se znásobí tím, že ho spolu sdílí.
28.06.2016 - 23:00
| Filtr
skalnicka
» Háňa*
no a takové ty řeči typu : já myslel/a , že je všechno v pořádku, vždyť se milujeme, a jak to že tam najednou stojí se sbaleným kufrem!? to je ale překvápko. tak to nám asi někde selhala komunikace, a to je právě ten problém.
milujeme se, věříme si, respektujeme se, snažíme se vzájemně dělat šťastnými - ale ono to prostě nestačí
milujeme se, věříme si, respektujeme se, snažíme se vzájemně dělat šťastnými - ale ono to prostě nestačí
28.06.2016 - 23:02
| Filtr
Háňa*
» skalnicka
Jasně, že to nestačí, protože to, co jsi vyjmenovala, není láska - to si právě děláte jen ty roztleskávače. A potřebujete se vzájemně k tomu, čili jste na sobě závislí - je to závislost, ne láska.
Milovat přece můžeš kohokoli, i když je se svými kufry na druhém konce světa - v podstatě ho komu ani nepotřebuješ.
Milovat přece můžeš kohokoli, i když je se svými kufry na druhém konce světa - v podstatě ho komu ani nepotřebuješ.
28.06.2016 - 23:09
| Filtr
skalnicka
» Háňa*
to jo, to je fakt- ale je možný přece k tomu štěstí přispět nebo někoho přivézt do cvokhausu. a pokud by Tě v životě partner nějak nezarmoutil nebo Ty jeho, asi bys tu nebyla. mně ty odpovědi, ne jen Tvoje, připadají všechny děsně teoretický. ale nějak to v praxi nestačí.
Pokud tu někoho najdu, ráda bych, abychom spolu už zestárli, to je ale pěkná fuška. takže asi jak tu píše player, to bude asi nejblíž.
jenom se to, zdá se, podaří fakt málokomu.
a je fakt, že tady je každej proto, že se mu to zatím nepovedlo - to jsem se asi měla začít ptát na fóru diamantových svateb
protože já jsem z toho soužití úplně zmatená. všechno, co jsem brala za jistý najednou nebylo. a možná hlavně mojí vinou, tak jak to nezvorat příště.
Pokud tu někoho najdu, ráda bych, abychom spolu už zestárli, to je ale pěkná fuška. takže asi jak tu píše player, to bude asi nejblíž.
jenom se to, zdá se, podaří fakt málokomu.
a je fakt, že tady je každej proto, že se mu to zatím nepovedlo - to jsem se asi měla začít ptát na fóru diamantových svateb
protože já jsem z toho soužití úplně zmatená. všechno, co jsem brala za jistý najednou nebylo. a možná hlavně mojí vinou, tak jak to nezvorat příště.
29.06.2016 - 07:43
| Filtr
Háňa*
» skalnicka
Každý tady není proto, že se mu to nepovedlo, to fakt ne. Ono taky "povést se" - to přece není vaření knedlíků Jmenuje se to Najdi SE, ne Najdi SI - není to seznamka, a když, tak seznamka se sebou Ani teorie to není - teorie je naopak vymyset si nebo vysnít, co mi přinese štěstí, a pak to jít hledat. Nebo ještě hůř, lapit za flígr první oběť, kterou potkám a chtít to po ní, aby mi to štěstí vyrobila. Praxe je žít, být, v úctě a radosti v první řadě se sebou a každý sám za sebe. A i v úctě k druhým, samozřejmě. Úcta je i to, nechat druhého takového, jaký je - nevyžadovat.
Ale je pravda, že občas přichází vlny těch, co mají pocit, že aby byli šťastní, musí něco nebo někoho hledat, najít, připoutat a mít - vlastnit. A očekávají, že to jim přinese štěstí - že štěstí přijde zvenku nebo si ho nějakými postupy, do kterých zatáhnou jiné lidi, vyrobí. Chtějí od druhých, co si neumí dát sami.
Jistě, dělat si vzájemně radost, je prima, to každopádně. Ale do cvokhausu by mě partner přivést nemohl. Pokud by mi s ním nebylo dobře, odešla bych, takže by pro to neměl prostor. Stejnou možnost má i on - odejít. Partnerství se mnou je jeho volba. Buď mu je v něm dobře nebo ne. K tomu je ale právě zapotřebí absence té závislosti - potom člověk je jen tam, kde je mu dobře - nepotřebuje setrvávat v nepohodě proto, aby měl za každou cenu partnera.
Psala jsi, že od něj nic nechceš ... a co "pokud tu někoho najdu, ráda bych, abychom spolu už zestárli" .... chceš, aby se choval tak, aby se s ním "dalo" zestárnout. Chceš ho mít - mít tu jistotu. Takže asi od něj něco chceš. V podstatě ujištění, že je to navěky.
Až si budeš jista sama se sebou a šťastná sama v sobě, potom takové vysoké laťky do budoucna přestaneš nasazovat - budeš si užívat současnosti s tím, že to nemusí být napořád a přitáhneš k sobě partnera, který to má stejně, protože ten, který to stejně nemá, "do tebe" nepůjde - pokud se nenecháš přivázat, bude mít strach, že bys s ním nemusela vydržet do důchodu - nebude mít vedle tebe jistotu.
Prostě "jaká šla, takovýho našla", "vrána k vráně sedá, rovnej rovnýho si hledá", atd.
Tato rčení nevznikla proto, že se to rýmuje - vznikla proto, že to tak prostě je. A právě z toho vznikají v partnerství problémy - když se sejdou dva závisláci vyžadující stále nějaké důkazy, že jsou přijímaní. Dokonce jsou ochotni kvůli získání toho dojmu potlačovat sami sebe - svoji přirozenost - aby se "zalíbili" - aby si je ten druhý nechal.
Ale to jsou věci, ke kterým člověk musí dospět sám - nejde to implantovat
Ale je pravda, že občas přichází vlny těch, co mají pocit, že aby byli šťastní, musí něco nebo někoho hledat, najít, připoutat a mít - vlastnit. A očekávají, že to jim přinese štěstí - že štěstí přijde zvenku nebo si ho nějakými postupy, do kterých zatáhnou jiné lidi, vyrobí. Chtějí od druhých, co si neumí dát sami.
Jistě, dělat si vzájemně radost, je prima, to každopádně. Ale do cvokhausu by mě partner přivést nemohl. Pokud by mi s ním nebylo dobře, odešla bych, takže by pro to neměl prostor. Stejnou možnost má i on - odejít. Partnerství se mnou je jeho volba. Buď mu je v něm dobře nebo ne. K tomu je ale právě zapotřebí absence té závislosti - potom člověk je jen tam, kde je mu dobře - nepotřebuje setrvávat v nepohodě proto, aby měl za každou cenu partnera.
Psala jsi, že od něj nic nechceš ... a co "pokud tu někoho najdu, ráda bych, abychom spolu už zestárli" .... chceš, aby se choval tak, aby se s ním "dalo" zestárnout. Chceš ho mít - mít tu jistotu. Takže asi od něj něco chceš. V podstatě ujištění, že je to navěky.
Až si budeš jista sama se sebou a šťastná sama v sobě, potom takové vysoké laťky do budoucna přestaneš nasazovat - budeš si užívat současnosti s tím, že to nemusí být napořád a přitáhneš k sobě partnera, který to má stejně, protože ten, který to stejně nemá, "do tebe" nepůjde - pokud se nenecháš přivázat, bude mít strach, že bys s ním nemusela vydržet do důchodu - nebude mít vedle tebe jistotu.
Prostě "jaká šla, takovýho našla", "vrána k vráně sedá, rovnej rovnýho si hledá", atd.
Tato rčení nevznikla proto, že se to rýmuje - vznikla proto, že to tak prostě je. A právě z toho vznikají v partnerství problémy - když se sejdou dva závisláci vyžadující stále nějaké důkazy, že jsou přijímaní. Dokonce jsou ochotni kvůli získání toho dojmu potlačovat sami sebe - svoji přirozenost - aby se "zalíbili" - aby si je ten druhý nechal.
Ale to jsou věci, ke kterým člověk musí dospět sám - nejde to implantovat
29.06.2016 - 09:31
| Filtr
Háňa*
» .
Jinak, s těmi myšlenkami ... jsem známá tím, že dotvářím. Někdo tomu říká přepisuji, opravuji, ale pro mě je to "dotvářím" ... právě proto, že myšlenky dobíhají.
Takže knihy psát nemůžu - každou bych osmdesátkrát přepisovala, protože by mi chodily postupně další docvakávačky, které tam "nutně musí být"
Takže knihy psát nemůžu - každou bych osmdesátkrát přepisovala, protože by mi chodily postupně další docvakávačky, které tam "nutně musí být"
© 2007-2024 Najdise.cz