Vedle se tu rozvinula diskuze, kde se všichni nakonec hromadně distancovali od názoru, že hezcí lidé jsou povrchní... Ale... Asi se všichni shodnou na tom, že člověka postiženého Downovým syndromem snadno hned vizuálně poznáme. Tam je to skoro stopro, že bude duševně zaostalý.Pak jsou takové různé patologické archetypy - viz např.:http://help24.cz/index.php/… to není úplně stopro, ale dost se na to dá spoléhat. No a podobně to je s povrchními lidmi, s pozéry, s narcisy, atd. Jasně, může být někdo svým obličejem chameleon - buď něco skryje (a je to v něm) nebo něco vyzařuje, ale přitom to v něm není. Dobrý příklad nejsou ani "chameleoni z povolání" - herci, politikové, atd. Plastické operace a vizážisté také tomuhle konceptu moc nepomáhají. Ale ta typologie je tady a určitě není dobré se jí kvůli nějaké politické korektnosti vzdávat. Myslím, že určitý typ "krásy" si s povrchností celkem tyká ("Barbie a Ken", např.).V obličeji se zračí neuvěřitelně mnoho a dá se na to celkem "spoléhat", protože popravdě raději takhle "odsoudím nevinného" než bych mu riskoval podání prstu.Ostatně ten, v kom se podle obličeje lidé často mýlí, na to už musí být zvyklý. Je to jeho boj, ne někoho jiného...