Plně milujem , či zbožňujeme , co nemáme. Milujeme iluzi.

Hlavní strana > Diskuzní fórum > Láska a vztahy > Detail diskuze

01.06.2016 - 13:23

player

Plně milujem , či zbožňujeme , co nemáme. Milujeme iluzi.

I to je ale krásné. Vysnít si protějšek. A laskat se s myšlenkou , jaký by byl. Potom narazíme v životě na jeho jakýsi hybrid a padáme...Angličtina má pro to hezký výraz: to fall in love - padat do lásky.Milujme se s iluzí. Ale to k nám patří , to jsme my , lidé. :3:

Řazení:

01.06.2016 - 21:12 | Filtr

Sosna zvlčelý

Iluze...
Jde o to, jak je kdo vnímá. Já je mám rád. Někdy je hezké něco si idealizovat...
A i když se pak musím vrátit zpět na zem, ta chvíle snění... Čím bych byl bez snů? Ničím.
Chvála iluzím... :15:

01.06.2016 - 21:48 | Filtr

Hustokrutě obscénní Morti » Sosna zvlčelý

Tak...navíc když vyvolenýho/ou nemůžeš "mít", tak sou ty iluze vlastně bezva. :30:

01.06.2016 - 21:56 | Filtr

Sosna zvlčelý » Hustokrutě obscénní Morti

Mně už asi taky haraší! :41:

Jsem četl "vyholenýho/ou". :6:

Nejen že jsou ty iluze bezva, ony v mnohém realitu předčí. :21:

Ale teď vážně: Nejsem jediný, kdo se někdy zamiloval do holky, která měla někoho jiného. A když jsem viděl, jak jim to klape, nemohl bych to ničit. Zrovna tak jsem se jednou zamiloval do holky současně s jiným kamarádem a usilovali jsme o ni oba. On vyhrál. No a? I tak to bylo krásný... A nikdy se to nepokazilo. :75:

Proto neuznávám pojem "nešťastně zamilovaný. Já když se zamiloval, byl jsem vždy šťastný, i když to nebylo opětováno. Člověk musí být rád za to, že vůbec ty emoce cítí, že má vůbec možnost si je prožít... Radost se dostavila a to mi nikdy nikdo nevezme. Tak! :15: