Nakupování bot - Diskuze a zkušenosti

Nuna ...oooo...botičky.... ..to je pro Romanku rozkoš.. ..
.. je to hra.. jdu a řeknu "tyhle botičky se mi líbí..No jo,jenže k nim nemám kabelku..a jakýpak asi k tomu půjdou korále?.. ještě šátek..nebylo by špatný mít k nim i nějaký vhodný šaty.."...a už vleču domů balíky.. .. Jenže já po obchodech neběhám,já se v nich kochám.. ..možná o tom to bude..
..situace že "potřebuju boty" se mi stala dvakrát,když se mi uprostřed zimy rozlepily moje oblíbené a chtěla jsem nemlich ty samé - jelikož jsem svým způsobem konzerva a když si něco oblíbím... I když ani to slovo "potřebuju" není dost na místě,protože v botníku stály troje jiné zimní boty,které jen bohužel nebyly oblíbené .. // se kaju při myšlence na to,kolik lidí běhá po světě boso a hladovo //..No tak jsem šla a ty dané jsem si prostě koupila,vejdu do krámu,ukážu prstem "to chci" a je to.. ..
..No a jinak hra. Obchody mi vadí pouze ty obří,supermarkety,s tou podivnou energií všech těch lidí,kteří si myslí,že by umřeli hlady,kdyby nekoupili všechno co je ve slevě a nepoprali se s Tebou o vejce a banány .. A tak do nich nechodím nebo i v nich hraju komedii. Hlasitě vykřikuju "podívej taťko... cukr za patnáct,no to musíme vzít.. honem běž pro větší košík.. apod." a "taťka" se za mě stydí a raději už mě tam nebere ..
Ale botičky.. ..letos půjdu do žluté.. ..seženu žluté botičky,žlutou kabelku,žlutý korále a budu zářit..

Jan1na » Nuna Já musím pracovat, ale na Tvůj příspěvek reagovat musím...

Jo, taky mám ráda všechno sladěný, jenže to je zároveň problém, páč nikdy neseženu, co chci

To jsem si takhle jednou usmyslela, že potřebuju nový boty, kabelku i dopňky (náušnice i něco na krk) na ples.
To jsem si dala...
Celej den jsem běhala od obchodu k obchodu, sjela jsem snad všechny nákupní centra v Brně, na konci dne už úplně nešťastná, že ty boty nemám, v čem teda na ten ples půjdu (byl druhej den) a v posledním obchodě, jsem si ty boty koupila..

Nutno dodat, že mám fakt krásně všechno sladěný. Kabelka a boty černý (látkový) a všude kamínky - na botech, kabelce... a je to podobných štrasovým náušnicím i náhrdelníku.. a čelenka (s kamínkama) k tomu jde taky.
Jsem na to pyšná , jak to všechno pěkně ladí....ale byla to taková fuška..

Jako taky bych to chtěla brát jako hru, ale když už něco nutně potřebuju a nemají, to co chci... jsem vzteklá, nešťastná, zpocená a chci domů

Háňa* » Nuna Sakra - ŽLUTÁ tu zrovna nakupuju - to není možný - už mám dvě trička a vyhlédnutou kabelku a boty ... a korále od Růžové

Tak vymyslím jinou, no ještě, žes to provařila

Nuna » Jan1na No jo..když to "musíš" trhnout za jeden den,to se v tom těžko hledá zábava. V hlavě straší den a hodina,do které to "musím" mít a už to je omezení To by mě taky nebavilo. Možná řešení - upustit od své jasné vyhraněné představy a improvizovat na místě Jdu pro černostříbrné plesové boty,ale jsem natolik flexibilní,že si dovedu odnést z obchodu jakékoliv,s jakoukoliv kabelkou a doplňkama,které se na ples dají použít

Nuna » Háňa* ..jen si ji nech..
..to,že ji chci už pět let,neznamená,že ji musím mít zrovna letos..
..můžu klidně chtít nějakou jinou barvu..

Háňa* » Nuna budu tyrkysová, už jsem to vymyslela

Jan1na » Nuna jj, jsem neflexibilní.
Už to není tak hustý, jak to bejvalo (kapánek jsem se zlepšila), ale když mám nějakou vysněnou představu, tak se dost těžko slevuje a přestupuje na jiný kanál.

A za další, když já prostě jsem takovej typ "na poslední chvíli" a to se jen tak nedá změnit.
Na VŠ, když jsem se učila na zkoušky, nechala si třeba 5 dnů, mohla jsem to krásně a v pohodě stihnout i s kafíčkem a schůzkama s kamarádama . Prostě lehárko, pohoda, jazz.
Jenže jsem se dva dny pfroflákala u TV a knížek a pak tři dny dřela a ležela a učila jak vzteklá.
A poslední noc před zkouškou proučila taky.
Asi to snad jinak neumím.

Nebo si pamatuju, jak jsem se balila do USA na 4 měsíce. Noc předtím - klasika.

Nuna » Jan1na No jo.. je mi to nějak "známé"
Věci,které mě nebaví,odkládám na co nejpozdější možnou hodinu.. přesně - učení nezáživných předmětů // v době,kdy se cokoliv učím,mám byt jako klícku,protože i to žehlení mě snad baví víc než počty //.. úřady.. a vůbec takový věci,který jsem se ještě nenaučila brát jako hru,ale jako povinnost.. ..Taky se to učím,třeba si to zpříjemňovat něčím "neobvyklým" - třeba na ten úřad se vyfiknu jak do opery,zásobím se knížkou,muzikou v mobilu,pitím,dobrotama a takhle tam zvesela prosedím těch X hodin... //..i tak ovšem odcházím polomrtvá - udušená nedýchatelným vzduchem a nasáklá všemožnou energií davu lidí //.. No.. takže asi bych tušila,o čem mluvíš Ale botičky jsou pořád hra... nákupy celé jsou hra,to mě baví,tam netrpím ..Ale Ty seš přes tu astrologii,Ty bys věděla,jak z toho ven - jak se naučit milovat věci,které ještě tak úplně nemilujeme..