Čo si za peniaze nekúpiš - Diskuze a zkušenosti

Crumb Uvedené hodnoty nelze jistě nikde koupit, ale peníze je mohou tak nějak vygenerovat. Dejme tomu, že člověk sužovaný chudobou, nezájmem opačného pohlaví a navíc ještě zdravotními problémy, což jsou situace, za nimiž často stojí právě nedostatek peněz, získá nějakým způsobem (například formou dědictví, výhry apod.) x miliónů korun. Zbaven nutnosti pracovat může takový jedinec získat více času pro své zájmy (7), má-li ovšem jaké; může si získat respekt alespoň části svého okolí (6), ale i závist; může mu stoupnout sebevědomí a pocit vlastní hodnoty (5), což ale může vést i k pýše atd.; může mu to vytvořit pokoj v duši (4), alespoň pokud jde o finanční starosti (odstranění strachu z chudoby apod.), a může se tak dostavit vnitřní rovnováha (3); bohatství se může příznivě odrazit i na zdravotním stavu dotyčného jedince (např. financováním nadstandartní zdravotní péče), a na jeho interiéru i exteriéru (výživové poradenství, plastická chirurgie apod.), což může vést k dalšímu bodu, k získání něčí náklonnosti (2) nebo i lásky (1). Nezapomeňme také, že peníze jsou pro mnohé silným afrodiziakem. A také si připomeňme známé rčení, které praví, že "peníze jsou pány světa".

faraym » Crumb to získanie peňazí je iba hypotéza a nikdy sa to nemusí stať. Znamená to teda, že človek bez peňazí nemôže takýmito vlastnosťami disponovať?
Samozrejme, že peniaze mu to môžu uľahčiť, ale môžu mu aj poškodiť.

Crumb » faraym Bez peněz to jde také, samozřejmě, viz např. indičtí jogíni, kteří nemají žádný majetek ani žádné peníze a jsou v naprosté pohodě. V našem převážně hmotně orientovaném prostředí bývají ale tyto hodnoty často vázány právě jen na peníze. Peníze ovšem mohou vygenerovat i pravý opak zmíněných hodnot, mohou člověka i zničit. Proto se asi také říká, že peníze moudrému slouží, ale hloupému vládnou.

Bosch » Crumb za to štěstí indických jogínů co jsou v naprosté pohodě bych ruku do ohně nedal.

Crumb » Bosch Myslím, že jogíni by zase nestrčili ruku do ohně za naše štěstí, nebo spíš za naše pojetí štěstí. Oni vlastně nehledají štěstí v našem slova smyslu, tedy pozemské, hmotné štěstí. Podle nich je takové štěstí jako "přelud pouště, který neošálí moudrého". Otázka ale zněla, co si za peníze nekoupíme. Za peníze si můžeme například dopřát nadstandartní lékařkou péči, pokud na to máme, ale nemůžeme jít do nějakého obchodu a koupit si tam úhledně zabalené zdraví. Tak je asi otázka myšlena.

Hustokrutě obscénní Morti » Crumb Hezký! Měla sem podobnou úvahu ale nedokázala sem ji zformulovat...

Bosch » Crumb pokud ti jogíni nenastavují ruku pro onen pozemský přelud pouště aby je živil pak možná ani neokusí následky své zahálky. ale pak jsou jistě znalí jak žít jen ze své podstaty bez jídla jen slovem božím. že těch je ale v indii všude..
pokud máš dostatek financí je zdraví určitě dosažitelnější než když se narodíš na předměstí bangkoku nebo dilí ve slumu.

Bosch » Crumb Oni vlastně nehledají štěstí v našem slova smyslu, tedy pozemské, hmotné štěstí. Podle nich je takové štěstí jako "přelud pouště, který neošálí moudrého".

Řekl bych že pokud někdo takto myslí, je sám dočista ošálen a za moudrého se považovati nemůže.
Mezi hmotným a duchovním nevede hranice. Obojí je jedním a tímsamým štěstím.
Hlupák si toho však nevšimne.

Crumb » Bosch Hodně lidí u nás klade rovnítko mezi slova "jogín" = "žebrák, bezdomovec, povaleč, lehkoživka, darmojed, darmochleb" atd. Možná by to chtělo nastudovat si něco o józe, o jógových systémech, o smyslu jógy. Jógu praktikuje např. i Dalajlama, praktikoval a učil ji Buddha a další. Pokud považuješ jogíny a ty, kdo nemají povědomost o tvé pozoruhodné informaci, že mezi "hmotným a duchovním nevede hranice", za hlupáky, měl bys všem těm "domnělým mudrcům" poslat světlo poznání, aby nadále nesetrvávali ve svých bludech a koukali mazat někam do práce. Škoda, že tvá moudra neznali Mahávíra, Buddha, Patandžali a další. Byli by je bývali určitě ocenili i "mudrci" Západu. Škoda! Kolik zbloudilých duší jsi mohl zachránit! Nevím, jak souvisí zmínka o jogínech se slumy na předměstích Bangkoku nebo Dillí. Tam, pokud vím, se jogíni nevyskytují.

Bosch » Crumb bangkok a dilí nemají souvislost s jogíny ale s tématem peněz.
na jejich předměstích jsou slumy a když by ses do nich narodil asi by jsi neměl názor že peníze nejsou pro zdraví podstatné protože jako homles ve slumu nemáš na základní jídlo ani péči a nečeká tě vyhlídka udržení dobrého zdraví pokud jíš odpadky.
člověk potřebuje ke svému zdraví i jistý minimální finanční komfort takže do jisté míry platí i to že za peníze se zdravi koupit dá. můžeš se například věnovat prevenci pokud máš dost prostředků a nemusíš od rána do večera makat jako asiat v továrně a jíst v mekdonaldu v lepším případě.

co se týká velkých jogínů, řekl bych že nerozumíš tomu co jsem psal.
největším zdrojem manipulací chaosu a nevědomosti na světě jsou duchovní vůdcové.
tuhle myšlenku ostatně vyřkl Jiddu Krishnamurti s jehož názory sympatizuji.
nejdříve je dobré hluboké pravdy zrealizovat než se člověk rozhodne je hájit.

Crumb » Bosch Neuvedl jsem názor, že "peníze nejsou pro zdraví podstatné". Nevím, kde jsi k tomu přišel. Naopak jsem napsal, že "bohatství se může příznivě odrazit i na zdravotním stavu dotyčného jedince (např. financováním nadstandartní zdravotní péče)". Jako jogín žijící v nějakém ášramu nebo někde v lesích můžeš mít dobré zdraví i bez peněz, ale také nemusíš. Peníze jsou pro zdraví důležité, což jsem zmínil v předchozím komentáři. Co se týče jogínů, zdá se, že kladeš rovnítko mezi jogíny a duchovní vůdce. Ne každý duchovní vůdce ovšem praktikuje nějakou jógu a ne každý jogín je duchovním vůdcem. Nevím, proč jsi uchvácen zrovna Krišnamurtím. Nepřinesl nic nového, jenom připomněl staré, ale připomněl to pěkně. Toho chudáka si vybrali Evropané, členové Theosofické společnosti, kteří pátrali v Indii po Mesiáši, aby ho vychovali jako svého Světového učitele. Theosofové mu pomotali hlavu svým pojetím východních filozofií a mesianismem, takže není divu, že jim s tím nakonec seknul a začal hlásat své vlastní názory o osobní svobodě atd. a že začal odmítat filozofické a náboženské systémy. Podle Krišnamurtího je předpokladem opravdového pochopení podstaty bytí uvolnění intuitivní činnosti ukryté v hlubině mysli, což plně koresponduje například s ortodoxním učením Buddhy, který učil, že pouze intuitivním poznáním, dosaženým skrze meditace (např. skrze tzv. osmistupňovou jógu) lze nahlédnout pravou skutečnost. Také Buddha, a nejen on, odmítal bezduchý ritualismus, formalismus a slepou víru. Pro ty, kteří nedokáží intuici rozvinout (každý k tomu ještě nedozrál), jsou určeny jiné jógové praktiky. Všechny ale mají nakonec vést ke stejnému cíli. Krišnamurtí tedy navázal na hodně staré tradice. Jeho filozofie vychází také z tradic buddhismu a z učení raných Upanišad, ze kterých zase vycházel raný buddhismus. Doufám, že se mu podařilo zrealizovat hluboké pravdy, které hájil.