ahoj, nezvládám pátky. Nevím, co mám dělat, ač mám mnoho zálib, které miluji. Pátek je katastrofa, nevím zda jet za jedním rodičem, nebo druhým, nebo to či ono, takže můj pátek a víkend je vždycky těžké sousto. Když už se rozhodnu, že budu dělat něco/pojedu někam, tak když už jsem na cestě, sním o tom, jaké by to bylo, kdybych někam nejela. Je to hnus. Mám to tak už asi 15 let..Od té doby, co člověk chodí do práce, je ve vleku stresu a .....už neumí tak žít, jako když se v 17 hodin vrátil ze školy a v hlavě mnoho chuti do života a plánů a snů - teze, která mě teď napadla. Díky za nějaký nápad, jak s tím trochu skoncovat, resp. jak s tím žít, aniž bych celý víkend čuměla do stropu a chtěla umřít.