Sloupy telegrafníprudké zátočinyfádní šeďprastarých fasádzase jdu městemdávných krása dávno zapomenutýchMůz značně omšelýchvzpomíním na tebetanečnicev baru u Zapomenutého sluncekdyž nad ránemjsem tě napůl svlečenoudlouze políbilkalné oči métvůj něžný hlas projasnila sen na vteřinuve Vesmír proměnilPo letech znova tu stojímz baru je dávno prachjen vůně tvás andělem zapoměnítady obchází