Vzrušením už sotva dýcháš Ve slabinách cítíš sopku Okolní svět propadá se Zalehnul tě štír Kapku jedu s slzou smícháš Na hřbitově už máš hrobku? tělo tvé v prach rozpadá se To tě zlákal štír !
Bystrý , chytrý , podlá krása Střídá smích a naléhavost Žárlívý však - pozor zrada Pomsta přijde , to si piš! I když s tebou často jásá Chtělo by to prozíravost Však tělem svým ho máš tak ráda Neproklouzne ani myš
Myšlenky tvé čte si hravě Nelze mu nic utajit V obýváku zpovědnici Šachová seš figurka Dnem i nocí máš ho v hlavě Chceš ho majznout? Pohladit? Zákaz hříchu v popelnici Ubohá jsi Sněhurka...
Najdise.cz
» FrejaSystémová zpráva: Příspěvek je od uživatele onka, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu: =====
Se štírem jsem se nikdy navážno nesetkala, tedy ani nerozešla, byli mezi nimi jen kamarádi
Ta věta se mi líbila, ale je jí jenom půlka .. nechtělo se mi provokovat : " Není radno štíra opouštět, on je ten, kdo opouští " ( převzato )