Ahojte. Nedá mi to nepodělit se o svůj příběh. Před rokem a půl jsem změnila práci, odstěhovala se do jiného města a nedlouho na to potkala muže (nynějšího přítele). Poznali jsme se blíž, zdál se mi zvláštní. Pak jsem se dozvěděla jeho historii. Před cca deseti lety mu zemřela přítelkyně, kterou velmi miloval. Nehoda při automobilových závodech, kterých se on účastnil. Jeden řidič vletěl mezi diváky. Následovalo těžké období, dávali mu to za vinu, prošel si peklem...A mě tehdá oslovil, protože JI jsem strašně podobná....což vysvětlovalo jeho zvláštní reakce na moji osobu....a já pořád hledám svoji roli v tomto příběhu. Pro zajímavost máme stejné datum narození krom roku.
charri
» bootsi
Nečetla jsem celou diskusi, jen začátek....mám taky jeden příběh, posuď sama, ona svobodná, mladá, hloupá, on vdovec, bez dětí, o ženu přišel při autonehodě, řídil, dostal podmínku, potkali se po roce po tom všem, za půl roku se vzali, v jeho bytě hodně jejích věcí, i fotky, video ze svatby, ona jí nebyla podobná, jen stejný ročník, ona hloupá byla empatická, chtěla pomoci a myslela si, že je to láska, do roka dítě, stěhování do většího bytu, nejen kvůli místa, ale i kvůli snaze pročistit prostředí od "ducha", který tam pořád byl, manželství příliš neklapalo, stálé připomínání té "první", druhé dítě, po 10 letech rozvod. Taky jeho známí tvrdili, jak strašně mu to pomohlo, že ji potkal..... Za mě , i když ona má dvě báječné děti, už dospělé a bez něho je jí super, prošla si peklem.....možná je to i o osobnosti, jak to kdo unese, přeji hodně štěstí, odstup a správné rozhodnutí
bootsi
» charri
Já myslím, že jsou lidé kteří to zvládnou, ustojí, ale mě to nešlo.....nejsem na to dost silná ani vyrovnaná. Ikdyž tady nebylo připomínání, ani žádné věci, ale určité zranění v něm bylo plus jeho nevyzrálost. Přišlo mi, že to v sobě potlačil, ale nevyřešil. Když nad tím tak přemýšlím, možná jsem v tom hledala naplnění sama sebe, že to dokážu....ale o tom asi vztah není.