Spřízněné duše - Diskuze a zkušenosti

Háňa* Už několikrát.
Jak jsem se cítila ? Taknějak normálně - asi jako na srazu ze základky po 30 letech. .... směs radosti, že ho vidím s překvapením - ale žádná hysterie, spíš naopak takový hezký klid, kdy oba ví a není třeba to rozvádět nebo zkoumat.

Ale nenazývám je přímo spřízněnými dušemi - jsou to pro mě prostě spolusouputníci - opravdu něco jako spolužáci. To jsou sice všichni lidé, se kterými přijdeme do styku, ale tihle jsou, dejme tomu, jako někdo, s kým jsem seděla v lavici, na těláku cvičila ve dvojici, nebo jsme si vzájemně třeba drželi žebřík, když někdo z nás někam lezl - prostě ti nejbližší z těch spolužáků

lucirachel » Háňa* To je hrozně pěkně napsané, děkuji za odpověď