V nedávné době jsem poznala svou spřízněnou duši. Pro mě je to ohromný zážitek. Stačil mi jen pohled na tu mě nevysvětlitelně povědomou tvář. Úplně mi z toho naskočila husí kůže. Cítila jsem že toho člověka prostě znám. Nedalo mi to a oslovila jsem ho. A světe div se , měl stejné pocity. Už jste potkali svou spřízněnou duši, jak jste se u toho cítily?
Tuatha Dé Danann
» Znovuzrozená
Ja si myslim, ze ne vzdycky je dotycny doopravdy spriznena duse jak si treba pri setkani s ni oba myslime, muze to byt neco jako zamilovanecke zaslepeni diky momentalne dobrym energiim a stejnemu nalazeni v tu danou dobu mezi dotycnymi...
Znovuzrozená
» Tuatha Dé Danann
...může, to máš pravdu, ale většinou je tam NĚCO, o čem víš, cítíš, vnímáš, co vztahu dává jiný rozměr....no a máš pravdu, že přes ty růžové brýle vidíš jenom pozitiva a negativa přehlížíš (a ony jsou tam taky, samozřejmě, žádný vztah není jenom "sluníčkový" , byť se spřízněnou duší)
Znovuzrozená
» Pietra di Luna
Ten poslední odstavec jak jsi to popsala, takhle přesně jsem to vloni měla, cítila, vnímala i já. Včetně té poslední věty, do puntíku!