Když už Lilitha na úrovní kolektivního nevědomí řádí (no, spíš už to je hodně vědomé) a tady je to samá diskuse o vztazích, tak přidám taky svou trochou do mlýna.http://psychologie.cz/requiem-za-la… nalezne se jen ten, kdo se v lásce ztratí." - souzníte nebo ne? Proč?Zažili jste osobně nějakou hlubší (nebudu říkat transformaci, protože mi to evokuje ezobláboly) vnitřní proměnu skrze vztah/y? a byla to proměna natolik výrazná, že už se vám dané téma v životě pak už neobjevovalo - v různých variantách?Jak vaše zkušenosti korelují s vaším radixem? sedí to?
kapka růžové
...ano...všechny mé vztahy mě změnily...a to nejen partnerské...vztah s rodiči byl pro mě naprosto zásadní...pak teda nějací ti partneři, nejvíc mě asi "vyškolil" můj první kluk...a dnes rostu a stávám se osobností díky svému synovi...který je úžasný a skvělý, a zároveň je tak jiný než já a někdy nám dá velkou práci najít společnou řeč...je to síla, ale opravdu na sobě cítím, jak s ním rostu, jak najednou spoustu věcí jsem schopna vidět jinak...